Vaneska vážila při porodu 395 gramů. Díky zdravotníkům z FN Olomouc má velkou naději na zdravý život

Průměrná porodní váha v České republice je zhruba desetkrát vyšší, totiž 3,3 kilogramů. I přesto mají lékaři velkou naději na zdravý a kvalitní život nejmenšího miminka, o které na Novorozeneckém oddělení FN Olomouc pečovali.

Zpočátku se zdálo, že těhotenství Jany Flasarové z Přerova nebude nijak dramatické. Vše se však změnilo během kontroly v Centru fetální medicíny FN Olomouc, kde bylo zjištěno, že holčička neroste. "Na druhém screeningu mi řekli, že je v růstu o dva týdny pozadu. To mi ale lékaři dávali naději, že to může dohnat. Jenže na dalším vyšetření už to bylo jen horší. Cítila jsem se úplně hrozně. Říkali mi, že může umřít a že ji nebudou moci zachránit," popisuje nepříjemné okamžiky Jana Flasarová.

V této chvíli, konkrétně ve 26. týdnu těhotenství, se o případu dozvěděli odborníci z Novorozeneckého oddělení FN Olomouc. „Kolegové nás přizvali ke konzultaci s informací, že děťátko dlouhodobě neroste a že bude potřeba se rozhodnout, jak v těhotenství pokračovat dále,“ vzpomíná MUDr. Martin Wita. „Vzhledem k tomu, že nebyla plně funkční placenta, existovalo velké riziko, že miminko může umřít nitroděložně. Zároveň jsme věděli, že hmotnost Vanesky je tak nízká, že by bylo velice obtížné ji po porodu zachránit. Hledali jsme tedy optimální strategii a načasování ukončení těhotenství, aby miminko bylo v bříšku co nejdéle a mohly vyzrát plíce, ale zároveň ji nezatížili rizikem nitroděložního úmrtí,“ popisuje osudové rozhodování.

Později, v 28. týdnu těhotenství, už zdravotníci nemohli déle čekat. Průtokové parametry placentou se natolik zhoršovaly, že bylo nutné přistoupit k porodu. Vaneska se narodila 22. prosince 2022 s váhou 395 gramů. Standardní váha ve 28. týdnu přitom bývá kolem jednoho kilogramu, tedy více než dvojnásobná. „Na dalším postupu jsme se s rodiči dohodli už před porodem. Věděli jsme, že Vaneska bude maličká a riziko úmrtí nebo přežití s následným handicapem byla velká,“ nezastírá Martin Wita.

Následující dny, týdny a nakonec i měsíce byly naplněné pro rodiče stresem a úzkostí, pro zdravotníky pak intenzivní péčí o zdravotní stav holčičky. „První dva týdny to bylo hrozné. Nemohla jsem si Vanesku ani pochovat, protože byla zaintubovaná,“ vrací se ke smutným chvílím Jana Flasarová, která po ukončení několikadenní hospitalizace za dcerkou jezdila každý den. A v době, kdy nemohla být s holčičkou přímo, využívala možnosti sledovat ji na online kameře. „Na Novorozeneckém oddělení je úžasný personál, cítila jsem se tam jako v rodině. Jsou chápaví, fakt neskuteční,“ chválí zdravotníky.

V inkubátoru a intenzivní péči neonatologů si nakonec Vaneska pobyla rovných 100 dnů a šťastní rodiče si ji odvezli domů 31. března. „Když mi to řekli, měla jsem strašnou radost. Těšila jsem se na to hrozně dlouho,“ usmívá se Jana Flasarová. Za tři měsíce na Novorozeneckém oddělení se váha holčičky zvýšila více než čtyřnásobně, na 1770 gramů. „Při rozhodování o propuštění miminka do domácí péče jsou hlavním faktorem stabilizované životní funkce. U Vanesky jsme věděli, že ještě bude potřebovat delší dobu kyslík, takže jsme rodiče vybavili přístrojem, který umožňuje kyslík v domácích podmínkách mít. A z hlediska výživy jsme věděli, že to, co Vaneska potřebuje, dostane od maminky. Nebylo už tedy třeba dalšího pobytu v nemocnici a její stav můžeme monitorovat ambulantní cestou,“ doplňuje doktor Wita. Rodina nyní dojíždí na kontroly a zasílá monitoring zdravotního stavu prostřednictvím pacientského portálu telemedicina.fnol.cz. Lékaři tak mají podrobný přehled o aktuálním zdravotním stavu holčičky.

Vaneska Flasarová je nejmenším miminkem, o které se na Novorozeneckém oddělení starali. Případy, kdy je ohrožený život miminka nebo maminky a prognóza je velice nejistá, však pochopitelně řeší téměř každý den. „Na začátku je pro nás vždycky velmi těžké říct celkovou prognózu, protože spousta věcí se může projevit až po nějakém čase. Ke všem případům přistupujeme individuálně a s ohledem na to, jak to vnímá rodina. Vždycky se ale snažíme, aby dítě mělo co možná co možná největší komfort a následně vysokou kvalitu života,“ ubezpečuje Martin Wita. „Když ale vezmeme v potaz nejčastější rizikové faktory, tak v případě Vanesky je dosavadní vývoj příznivý a je obrovská šance, že bude žít kvalitní a zdravý život,“ uzavírá optimisticky.