Pětina českých dětí se nevyzná v otázkách týkajících se zdraví

„U českých dětí s nízkou úrovní zdravotní gramotnosti je až dvojnásobně vyšší šance, že se opakovaně opijí nebo budou experimentovat s marihuanou. Riziko, že se z nich stanou pravidelní kuřáci, je dokonce téměř trojnásobné,“ uvedli autoři studie.

Děti nejvíce věří ve své teoretické znalosti a praktické dovednosti. Více než dvě pětiny z nich uvádějí, že mají dobré informace o zdraví. Stejný podíl dětí je jednoznačně přesvědčen, že zvládne dodržovat pokyny od zdravotnického personálu. Školáci naopak nemají ani zdaleka takovou důvěru ve vlastní schopnosti kritického myšlení. Necelá pětina z nich je přesvědčena, že umí porovnat informace o zdraví z různých zdrojů a zvládne zjistit, zda jsou informace související se zdravím správné.

Omezenou zdravotní gramotnost vykazuje podle náměstkyně ministerstva zdravotnictví Aleny Šteflové také 60 procent dospělých v Česku. Výsledky dřívějšího průzkumu v ČR jsou podle ní v mezinárodním srovnání podprůměrné. Z celkem osmi sledovaných zemí EU skončilo Česko na sedmém místě před posledním Bulharskem. Zvyšování zdravotní gramotnosti je podle náměstkyně i proto jedním z cílů strategických plánů ministerstva do budoucna. Do větší osvěty ve vztahu ke zdraví by se podle ní měli zapojit například praktičtí lékaři, školy nebo i volnočasová střediska.

Šteflová uvedla, že ministerstvo se v současnosti kvůli pandemii koronaviru snaží v co největší míře předávat veřejnosti edukativní informace o zdraví a hygieně. Občas podle ní lidé přijímají různé nepravdivé zprávy a zavádějící informace, to se ale podle ní nyní děje méně než dřív. „Jestliže můžeme o něčem dnes říct, že pandemie měla přínos pozitivní, tak se domníváme, že to je možná tato oblast, která vedla ke zvýšení zdravotní gramotnosti obyvatel České republiky,“ uvedla. Podotkla, že tuto domněnku ale musí ověřit ještě nějaký další průzkum.

Podle autorů aktuálního průzkumu platí, že čím víc jsou mladí lidé ve všech aspektech zdravého životního stylu zběhlejší, tím lépe se skutečně cítí. Školáci s nižším hodnocením zdravotní gramotnosti vykazují prakticky ve všech porovnávaných kritériích výrazně horší výsledky. Častěji mohou mít například psychosomatické obtíže, je u nich vyšší riziko depresí nebo mají nižší celkovou životní spokojenost.

„Děti s nižší úrovní zdravotní gramotnosti jsou na chvostu statistik také v dalších aspektech životního stylu. Markantní je vztah mezi nízkou gramotností a stravovacími návyky,“ zjistili vědci. Děti z této skupiny jedí málo ovoce a zeleniny, často vynechávají snídáni a více pijí například energetické nápoje. Jsou rovněž méně pohybově aktivní a více trpí nedostatkem spánku.

Průzkumu se zúčastnilo přibližně 9000 školáků z 230 škol ve všech 14 krajích Česka. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018.