pátek, 10. října 2014, 11:13
Znáte zvíře se jménem binturong? Olomoucká zoo se pyšní jejich chovem a 24.8.2014 se tam dokonce na svět podívala další mláďata. A tentokrát hned dvě. Samička v současné době váží 1,5 kg, což je o 300 g více než její stejně starý sourozenec. Současný chovný pár samec Gerry (*Menagerie Paris) samice Tereza (*ZOO Praha) jsou rodiči každým coulem. „Holčička je hrozný raubíř, stále do něčeho kouše. Chlapeček je oproti ní zakřiknutý. Jmenují se Cecilka a Cyril. Oba už lozí a prozatím pijí pouze mateřské mléko,“ popisuje nové přírůstky jejich ošetřovatelka Dana Reisigová.
CHOV V ZOO, ŽIVOT VE VOLNÉ PŘÍRODĚ
V olomoucké zoo se s binturongy návštěvníci poprvé setkali v roce 1990. Tehdy chovnou skupinu tvořili 3 jedinci (2, 1). Z jejich soužití se postupně narodila 3 mláďata, pouze o jediné pečovala matka sama. U dvou ostatních se péče ujal v prvním případě ošetřovatel, ve druhém domácí kočka. Od roku 1998 bylo snahou sestavit nový chovný pár, počínání se ale úspěchu nedočkalo. Štěstí se k binturongům navrátilo až s Gerrym a Terezkou, kteří se starají už o své 3 a 4. mládě.
Počty v přírodě se pouze odhadují a nejsou zcela známé. Klesají zpravidla důsledkem likvidace přirozeného životního prostředí. V jihovýchodní Asii si plantáže palmy olejné berou krutou daň v podobě kácení pralesů a jejich vypalování. V červené knize patří binturong do kategorie „vulnerable“ – zranitelný. Mezinárodní informační systém zvířat (ISIS) uvádí počet v zajetí chovaných binturongů cca 250. Zoologické zahrady se ale k jeho chovu příliš často neuchylují už proto, že se jedná o zvíře s noční aktivitou a jeho rozmnožení není snadné, natož samozřejmé. V mnoha zahradách k němu nedošlo nikdy. Jednotlivé poddruhy se totiž mezi sebou nemnoží a jejich rozlišení je bez genetické analýzy téměř nemožné.
OBECNÉ INFORMACE
Největší cibetkovitá šelma, s přirozeným domovem v Asii, je už svým vzezřením tajemná. Vyskytuje se v několika poddruzích. Angličané ji označují "bearcat", což znamená "medvědokočka". Původ jména má však malajský. Výborně šplhá a ve větvích se pohybuje s jistotou, k níž jí napomáhá chápavý ocas, který je u šelem vzácný. Ze svého pádu z větve by byl binturong jistě na větvi, protože ocasem se dokáže uchopit natolik dobře, že na zem v podstatě upadnout nemůže. Na větvích spí obkročmo, končetiny mu visí volně dolů. Z větší části se živí rozmanitými plody a ovocem, pojídá i drobné živočichy a mršiny. Domorodci ho často ochočují, neboť v domech hubí hlodavce a šváby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.