Nadšenci postavili na Sluňákově funkční repliky hliněných pecí

Při stavbě pecí jejich tvůrci šlapali a hnětli hlínu, míchali ji s řezanou trávou, vyráběli cihly a následně z nich stavěli šachty, rošty a klenby hliněných pecí. „Pece jsou postavené jako repliky regionálních archeologických nálezů. Při stavbě jsme dodržovali postupy i materiály, které lidé dříve pravděpodobně používali. Stavba i provoz pecí sleduje principy experimentální archeologie," uvedl Popelka.

V jednom z přístřešků v areálu Sluňákova je tak nyní k vidění šachtová pec na výrobu železa pocházející z doby od 500 let před naším letopočtem. Nadšenci postavili také výheň na tavení bronzu z období 2000 až 800 před naším letopočtem, ve které se k tavení používá dřevěné uhlí rozdmýchané měchem. Nechybí ani germánská pec na vypalování keramiky, která byla používaná v rozmezí 500 let před naším letopočtem až 500 let našeho letopočtu. „Jde rozměrově o největší pec, která obsahuje komoru pro topeniště, nad ní je hliněný rošt a nad roštem komora pro vkládání vypalované keramiky. Spalováním dřeva se ve dvou komorách dosáhne potřebná teplota kolem 1000 stupňů. Několik podobných pecí se našlo při archeologických průzkumech při stavbě Obchodního centra Haná na Horním Lánu," podotkl Popelka.

Nadšenci vybudovali již dříve také středověkou pec na chleba, která byla používaná od devátého století. „Nálezy podobných pecí jsou velmi časté - nacházela se v podstatě v každé vesnici z tehdejší doby," dodal zástupce centra s tím, že chleba v ní již tamní pracovníci pekli několikrát.

V srpnu by měl sbírku exponátů ve Sluňálově rozšířit ještě pravěký vertikální stavu na výrobu látek, který bude stavět archeolog Filip Šrámek.

Pece v provozu mohou lidé spatřit například v polovině září při Netopýří noci, kdy se bude vypalovat v peci keramika, o týden později se bude ve výhni tavit a odlévat bronz a vyrábět železo v železářské šachtové peci.

Sluňákov je obecně prospěšná společnost zaměřená na vztah člověka k přírodě i k sobě samému. Vznikl v roce 1992, své aktivity nabízí v moderním nízkoenergetickém domu na okraji Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Dům obklopuje přírodní galerie s názvem Dům přírody Litovelského Pomoraví, která byla vybudována v roce 2014 za 63 milionů korun.