Na památku obětí zmasakrovaných na Švédských šancích tam bude vysvěcen památeční kříž

Vytvoření plastiky si zadalo město, tragédii totiž na místě až na pamětní desku u polní cesty dosud nic nepřipomínalo. Umělecký kovář Jurda je zároveň i autorem návrhu kříže ze silného plechu, v němž jsou symbolicky díry po výstřelech. „Nejnáročnější byla na práci trnová koruna, která byla vytvořena klasickou kovářskou technologií, použity byly i průrazy, které spojují jednotlivé trny s větvemi. Kříž váží zhruba 300 kilogramů, vysoký je od úrovně terénu 4,2 metru, z toho 80 centimetrů je podstavec," řekl dnes tvůrce plastiky Jiří Jurda.

Mohutná plastika vznikala v kovářské dílně v Kozlovicích u Přerova od konce února letošního roku, na samotném místě na Švédských šancích byl kříž usazen tento týden v pondělí. „Jde o těžký, velký výrobek, hodně mi u toho pomohl také tatínek," doplnil kovář. Samotnému vysvěcení na místě bude předcházet ve 13:00 pietní akt na přerovském hřbitově, kde jsou ostatky mrtvých, odhalení kříže je naplánováno na 14:00. Program bude pokračovat na Letní divadelní scéně na Horním náměstí.

Masakr se na návrší Švédské šance u Přerova odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zde zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Podle historika Františka Hýbla je nemilosrdně nechali vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je pozabíjeli. Hromadný hrob jim na místě museli vykopat muži z nedalekých Lověšic. Exhumace těl byla provedena až o dva roky později. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Jejich ostatky se podařilo převézt a uložit na přerovském hřbitově vedle mužských obětí až loni.

Masakr zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Nejprve byl potrestán 7,5 lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na 20 let. Ve vězení strávil zhruba rok, poté mu prezident Klement Gottwald udělil amnestii, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele. Širší veřejnost se o masakru dozvěděla až po roce 1989.