V botanické zahradě přírodovědecké fakulty zahájila druhou sezónu semínkovna

„Nabízíme alternativu pro zahrádkáře, kteří nechtějí podporovat velkoprodukci obchodních řetězců. Snažíme se o co největší zachování lokální produkce. Přijde k nám třeba zahrádkář z Lazců a vymění si semínka od pěstitele ze Slavonína. Což je skvělé a máme radost, že je o tuto občanskou aktivitu stále větší zájem," uvedl ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Václav Dvořák.

Pro osivo si chodí nebo jej donesou zahrádkáři, kteří většinou sdílejí rostliny z vlastních loňských výpěstků. Přijít může kdokoli, začátečník i pokročilý a zkušený pěstitel. Semínkovna je podle ředitele botanické zahrady složená ze tří částí. „Jsou tam uložena semínka užitkových, okrasných rostlin a léčivých bylinek. Máme různé druhy koření, ale i rajčata, fazole, lichořeřišnice či staročeskou řepu. Seznam je dostupný na internetu a neustále jej aktualizujeme," doplnil Dvořák.

Z okrasných rostlin je tak podle seznamu k mání například aksamitník, nestařec či dřín. Z léčivých rostlin a bylin si mohou zájemci odnést například semena srdečníku obecného, slézové růže či šalvěje. Zahrádkáře potěší semena různých druhů rajčat, fazolí či dýní. Mezi zásady patří, že si má každý vybrat tolik, aby zbylo na ostatní. Po vypěstování rostlin by měl pěstitel nechat část na sklizeň semínek a přebytky odnést zpět do semínkovny. Cílem komunity je také zachování starých místních krajových odrůd a šíření méně známých plodin a rostlin.

Iniciativa Semínkovna vznikla v České republice v roce 2015 na podporu svobodného sdílení osiva, semenaření a přírodního zahradničení. V České republice už existuje na 40 podobných míst, která provází heslo Sázej, sdílej, sklízej. Na jiné, vědecké bázi funguje také odborná výměna semen mezi světovými botanickými zahradami, doplnila Vysloužilová.