V olomouckých parcích půjde letos k zemi 160 nemocných stromů

Prvních 34 stromů bude v parcích pokáceno do konce týdne. „Jedná se o sedm stromů ve Smetanových sadech, 14 stromů v Čechových sadech a 13 stromů v Bezručových sadech," uvedl Šup. Na podzim pak bude pokáceno dalších 128 stromů. Pokáceny budou například jehličnany, které poškodilo sucho a kůrovec. Jehličnany rostou v parcích od 70. let minulého století, kdy tam byly ponechány po výstavách či krátkodobých expozicích. K zemi půjdou také staré a nemocné listnaté stromy. Další vlna kácení začne v roce 2021, kdy by měla být v parcích odstraněna zhruba stovka stromů.

Podle architekta Radka Pavlačky ze společnosti Zahrada Olomouc, která dohlíží na údržbu parků, má plánované kácení starých a nemocných stromů pomoci ozdravit více než sto let staré porosty. „Kácet se bude v hustých porostech, nepadnou solitérní stromy," uvedl. Zároveň bude založena mladá generace dřevin. „Vzniknou v porostech místa s dostatečným osluněním, aby se zde mohly nasadit nové stromy, které budou postupně nahrazovat umírající generaci," podotkl.

Staré a nemocné stromy budou v parcích káceny pod dohledem odborníků, jelikož ve stromech můžou mít úkryt netopýři. „Biologický průzkum potvrdil, že olomoucké parky jsou cenným biotopem pro netopýry, ptáky i hmyz," upozornil vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.

Poslední velká úprava dřevin byla v olomouckých parcích provedena v roce 2016, kdy byla kvůli nebezpečné nákaze vykácena obnovovaná Rudolfova alej ve Smetanových sadech. Rychle se šířící nemoc slizotoková nekróza, na kterou neexistuje účinná léčba, tehdy napadla v aleji protínající městský park třetinu z více než 200 vysazených jírovců. Na jejich místě byly poté vysázeny odolnější lípy velkolisté. Historie městských parků v Olomouci sahá do 20. let 19. století. Rozloha zeleného prstence tvořeného Smetanovými, Čechovými a Bezručovými sady se postupně rozrostla na více než 47 hektarů. Hlavní aleje měří téměř 2500 metrů.