Cenu Františka Palackého udělované Univerzitou Palackého obdržel profesor Jan Peřina, odborník na optiku

Slavnostním ceremoniálem, který se konal v olomouckém Arcibiskupském paláci, ocenění předal rektor Martin Procházka během zasedání vědeckých rad a akademických senátů UP.

„Této ceny si velmi vážím, více než ostatních ocenění, která jsem získal. Osobnost Františka Palackého byla pro mě od mládí obrovská historická postava. Jeho pětidílné Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě jsem několikrát přečetl. Bylo to vždy čtení napínavé a poučné. Litoval jsem jen, že dílo končilo v roce 1526,“ uvedl Jan Peřina.

Profesor Jan Peřina dosáhl mezinárodního uznání díky svým významným vědeckým výsledkům v oblasti kvantové, statistické a nelineární optiky, stejně jako v teorii koherence světla. Jeho přínos spočívá také v objevu vlastností neklasického světla. Mimořádně přispěl jako hostující profesor na Wroclawské technické univerzitě a na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně. Kromě toho zastával pozici hostujícího vědeckého pracovníka na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a hostujícího profesora na Univerzitě La Sapienza v Římě, univerzitách v Innsbrucku a Grazu, a také v Atomovém ústavu ve Vídni.

V Olomouci profesor Jan Peřina vybudoval mezinárodně uznávané vědecké centrum. Během svého života vedl mnoho výzkumných projektů a zůstává členem českých i zahraničních vědeckých společností, přičemž působí v redakčních radách několika mezinárodních vědeckých časopisů. Jeho kariéra byla spojena s výchovou desítek diplomantů a doktorandů, z nichž mnozí jsou dnes profesory a působí jak v Česku, tak v zahraničí.

„Je nesporným faktem, že rozsáhlé vědecké poznatky profesora Peřiny umožňují pracovištím v Olomouci i v zahraničí úspěšně zkoumat a rozvíjet otázky týkající se kvantové komunikace, manipulace svazků světla na úrovni jednotlivých fotonů či zpracování kvantových stavů,“ řekl proděkan přírodovědecké fakulty Jan Hlaváč, který laureáta na prestižní ocenění představil.

Po ukončení studií se profesor Jan Peřina stal odborným a vědeckým pracovníkem laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Palackého (UP) v Olomouci. Od roku 1984 pak přešel na Společné laboratoře optiky UP a Fyzikálního ústavu Československé akademie věd (FZÚ ČSAV). V roce 1990 krátce zastával pozici vedoucího Společných laboratoří optiky a v letech 1990–1994 byl vedoucím katedry optiky Přírodovědecké fakulty UP. Od roku 1990 až do současnosti působí jako profesor optiky na katedře optiky Přírodovědecké fakulty UP a ve Společných laboratořích optiky PřF UP a FZÚ AV ČR.

Za svou vědeckou práci a zásluhy při vybudování mezinárodně uznávaného olomouckého optického centra byl Jan Peřina oceněn několika významnými cenami. Mezi ně patří například Cena Rabiho udělovaná Kolumbijskou univerzitou v New Yorku, medaile Jednoty českých matematiků a fyziků, Cena Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, státní vyznamenání za zásluhy I. stupně, medaile Dionýze Ilkoviče od Slovenské akademie věd, Cena G. Galilei udělovaná Mezinárodní komisí pro optiku, a také Cena Neuron za přínos světové vědě v oblasti fyziky. Profesor Peřina také zastával pozici viceprezidenta Mezinárodního komitétu pro optiku (ICO).

Cena Františka Palackého představuje ocenění vynikajících výsledků tvůrčí činnosti v oblasti vědy nebo kultury, které přispívají k prestiži České republiky a Univerzity Palackého. Byla zavedena k oslavě dvoustého výročí narození Františka Palackého dne 14. června 1998. Rektor Univerzity Palackého uděluje tuto cenu obvykle jednou za dva roky. Přehled předchozích laureátů je k dispozici zde.