Zvyšuje se počet dětí s problematickým užíváním sociálních sítí, přičemž každý osmý chlapec projevuje sklony k nadměrnému hraní her

Výzkumný tým studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) Univerzity Palackého v Olomouci dnes ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky představil výsledky české části mezinárodního výzkumu, který proběhl v roce 2022 mezi žáky základních škol. Podle zjištění tohoto výzkumu se zvýšil počet mladých lidí, jejichž virtuální život vykazuje problematické rysy, z 5 % v roce 2018 na 8 % v roce 2022. Tento jev je častěji pozorován u dívek, zatímco chlapci se ve větší míře věnují počítačovým hrám. Výzkum byl podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci Programu ÉTA.

Podle výzkumu patří do kategorie tzv. problematických uživatelů sociálních sítí každý dvanáctý český školák ve věku 11–15 let, což představuje 8,3 % populace. Je důležité podotknout, že rozhodujícím faktorem při identifikaci dětí s rizikovým chováním nejsou samotné hodiny strávené před obrazovkami, ale doprovodné negativní jevy v jejich chování.

„Jsou to děti, které se neúspěšně pokoušejí omezit čas strávený na sítích, zanedbávají své koníčky, lžou svému okolí o množství času stráveném na sítích nebo se kvůli němu dostávají do konfliktu s rodiči či kamarády. Problémy se sítěmi jdou ruku v ruce s dalšími aspekty životního stylu: častěji se u těchto dětí objevují depresivní příznaky, konzumace energetických nápojů, problémy se spánkem a životní nuda,“ upozorňuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC, a doplňuje: „Z výzkumu nelze jednoznačně určit, zda zvýšené riziko depresí či horší vztahy s vrstevníky jsou důsledkem, nebo naopak příčinou problematického užívání sociálních sítí.“

Česká republika se řadí mezi země s nižším výskytem intenzivních a problematických uživatelů sociálních sítí. Naopak zeměmi s nejvyšším podílem těchto uživatelů jsou Malta, Španělsko a Rumunsko. Na druhém konci spektra, mezi zeměmi s nejnižším počtem problematických uživatelů, se nachází mladí Nizozemci a děti z Izraele, včetně České republiky. V rámci padesátky sledovaných států dosáhly české děti relativně příznivé osmé místo.

Sociální sítě jsou především oblíbené u dívek, zatímco hraní počítačových a online her je hlavně v oblasti zájmu chlapců. Denně se ke hraní počítačových her přiznává 48 % českých chlapců. Mezi chlapci spadá do rizika rozvoje problémů s hraním her 13 % z nich, zatímco u dívek je to 5 %. Výskyt problematického hraní her klesá s věkem, přičemž 15letí jsou méně rizikoví v oblasti her než 11letí. Chlapci také častěji než dívky uvádějí, že jejich myšlenky se soustředí pouze na hraní (38 % chlapců oproti 20 % dívek), cítí se špatně, když nemohou hrát (19 % chlapců oproti 10 % dívek) a často se kvůli hraní hádají se svými blízkými (22 % chlapců oproti 10 % dívek).

„Studie HBSC je cenným zdrojem informací o životním stylu nejmladší generace, která žije s digitálními technologiemi už od narození. Dokresluje nám zjištění studie ESPAD mezi 16letými z roku 2019, která ukázala, že nadužívání digitálních technologií se týká až čtvrtiny dospívajících,“ komentuje nová data studie HBSC národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil a dodává: „Digitální technologie samy o sobě problémem nejsou. Varující ale je, že v posledních letech rostou počty dětí a dospívajících ve věku 10–18 let, které v souvislosti s problémy s nadměrným hraním a sociálními sítěmi vyhledávají odbornou pomoc v adiktologických službách."