Lidé si tu uvědomují, že komunita lidí je důležitější než jedinec. Taková maličkost jako nošení roušky je pro ně malá cena, říká Češka žijící v Singapuru

Jak byste popsala momentální situaci v Singapuru, jaká máte platná opatření a kolik přibývá nakažených?
Říká se tady tomu circuit breaker (V překladu "jistič". - pozn. red.), na začátku jsme měli vše zavřené, podobně jako v Česku. Při Fázi 1, která začala asi dva měsíce poté, jsme mohli na ulici a třeba jako rodina na nákup, ale z práce se muselo hned domů, školy byly zavřené. Na konci června se aktivovala Fáze 2. Lidé mají stále pracovat z domu, pokud mají možnost, ale otevřely se restaurace a školy. Kostely, bary, kina a podobné podniky jsou stále zavřené. Přijde mi, že to je pořád to samé. Co se týká opatření, pro mě osobně se toho moc nezměnilo, syn nechodí do školky a já i manžel pracujeme z domu. Třeba dětská hřiště jsou stále zavřená a na veškeré atrakce (například zoo nebo muzea) si člověk musí zarezervovat lístek týden předem, protože je omezená kapacita. Dokonce asi tak před týdnem zavedli rezervace i na plážích.
Nakažení se zde rozdělují na tři skupiny: importované, lokální a od zahraničních pracovníků. Zahraniční pracovníci jsou pracanti třetích zemí, levná pracovní síla. Žijí většinou na ubytovnách, kde nejsou moc dobré sanitarní podmínky. Samozřejmě tam byla ohniska, ale nakonec ve veletržních prostorách vytvořili dočasné ubytovaní a situace se uklidnila. Lokálních případů je málo, většinou žádný za posledních pár týdnů. Poslední čísla k 2. listopadu jsou: lokálních: 0, zahraniční pracovníci: 0 a 1 importovaný případ.

„Abych byla upřímná, docela mě mrzí, že se Češi chovají tak, jak se chovají. Co dělá vláda, to je druhá věc, ale vždycky jsem si myslela, že Češi mají selský rozum,"

Sledujete zprávy z Česka, pokud ano, jak situaci v ČR přes média vnímáte? 
Sleduji, protože se tam máme vrátit a dost nám situace komplikuje cestovaní a stěhování. Ale doufám, že se to nějak vyřeší. Abych byla upřímná, docela mě mrzí, že se Češi chovají tak, jak se chovají. Co dělá vláda, to je druhá věc, ale vždycky jsem si myslela, že Češi mají selský rozum. Těžko se mi tady vysvětluje, proč Češi mají protest proti rouškám a že si myslí, že to omezuje jejich svobodu. Během COVID situace se dost zvýraznila jedna charakteristika západu a východní kultury. Západní kultura se soustředí na jedince, vše je o mně a o tom co já chci, co mě zajímá a co je pro mě dobré. V Asii se s tímhle nesetkáte. Lidé si uvědomují, že komunita lidí je důležitější než jedinec. Taková maličkost jako nošení roušky je pro ně malá cena, kterou jsou ochotni zaplatit za zdraví celé komunity.

Jak komunikuje vláda v Singapuru se svými občany?  
Ze začátku jsme měli přímé přenosy premiéra a live stream na Facebooku a podobně. V práci jsme na to koukali všichni společně. Teď už se dívám méně. Mají vše na webu se spoustou infografik. Existuje i WhatsApp skupina, kde každý den zašlou čísla nakažených a jakékoliv další informace a změny. Na místech, kde je více lidí pohromadě jsou takzvaní Safety ambassadors. Jsou to dobrovolníci, kteří připomínají lidem, že mají dodržovat pravidla.

Dokážou vás vyjádření singapurské politické reprezentace v době pandemie uklidnit? 
Ano, věděla jsem, že nastanou nejpřísnější opatření, a že všichni budou vše dodržovat. Takhle to tady prostě chodí, asi proto je Singapore nejbezpečnější stát na světě.

Jak vnímáte situaci ve společnosti? Existují v Singapuru lidé, kteří opatření odmítají a nelíbí se jim? 
Nevím o nich. Asi nejtěžší byla pro Singapurce Fáze 1, protože jsou to velcí jedlíci a na veškeré jídlo chodí mimo domov, takže nemít možnost si zajít jako rodina někam ven a vařit doma byl pro ně velký šok. Nikdy jsem ale neslyšela o někom, kdo by opatření odmítal. Lidé si při první fázi občas stěžovali na svoje děti, že jim sají krev a že se těší, až se zas otevřou školy, ale když se s lidmi bavíte dál, tak jsou všichni vděční, že to Singapore děla tak, jak to dělá. 

„Ve své podstatě jsem ráda, že COVID donutil spoustu zákazníků navyknout si na práci na dálku, protože pak můžu pracovat z Česka pro zahraniční firmy. Vždycky jsem považovala cestovaní do kanceláře pět dní v týdnu za neefektivní,“

Ovlivnila opatření v Singapuru vaší práci? Případně jak.
Samozřejmě, ale v mém případě stoprocentně k lepšímu (smích). Jsem digitální designér, takže moji práci můžu dělat na dálku. Ve své podstatě jsem ráda, že COVID donutil spoustu zákazníků navyknout si na práci na dálku, protože pak můžu pracovat z Česka pro zahraniční firmy. Vždycky jsem považovala cestovaní do kanceláře pět dní v týdnu za neefektivní - platíte za dopravu, ztrácíte čas a open office je někdy dost složitý na práci. Teď si to mohu diktovat. Když je potřeba spolupracovat v týmu, tak se třeba na týden v kanceláři sejdeme, ale když potřeba není, tak jsem doma. Jsem rodinný typ, raději trávím volné chvilky a obědy s rodinou. Ale tak to mám já, všimla jsem si, že jsou na světě dva druhy lidí. Jeden jako já a ten druhý, který se nemůže dočkat až si bude moci poklábosit s kolegy v práci u kávy.