V průměru o 13 tisíc korun přišly dle průzkumu české domácnosti vinou vládních opatření

Častěji proti uvedenému průměru finančně dopadl koronavirus na Pražany (67 %) a z dílčích skupin na podnikatele (72 %). Nejméně pandemie podle průzkumu finančně zasáhla seniory.

Zvýšené výdaje a zároveň snížené příjmy postihly pětinu Čechů (21 procent), která tratila 32.000 Kč. Snížení příjmu se týkalo téměř poloviny (43 %) domácností. V průměru přišly takto postižené rodiny o 24.000 Kč.

„Nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace," uvedla lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně Partners Lucie Baslová.

Více než třetina domácností musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř 8000 Kč. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do 2000 Kč, více než pětinu stála epidemie přes 5000 Kč. Výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že mohou vytvářet i úspory, 22 % lidí vyjde 'taktak' a zbylých 6 % si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory. Lépe situovaní jsou mladí svobodní lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním, které obvykle znamená i vyšší příjem.

Srpnový průzkum ukázal, že domácnosti by při výpadku příjmu se svými naspořenými prostředky vydržely v průměru sedm měsíců, 15 % déle než rok, 40 % má rezervy na nejvýše dva měsíce. „Minimální úspora by přitom měla být alespoň tři měsíční příjmy," upozornila Baslová.