Firma M.L.S. Holice se s koronakrizí vyrovnala dobře. Zaměstnanci dobrovolně šili, rozbíhá se nová výroba

Dva závody firmy M.L.S. Holice, spol. s.r.o. se nachází v průmyslové části Olomouce na ulicích Sladkovského a Průmyslová. Již od roku 1993 patří do skupiny francouzské firmy Moteurs Leroy Somer. Holická firma je největším výrobcem elektrických generátorů v České republice a se svými více jak 700 zaměstnanci je největším průmyslovým zaměstnavatelem v Olomouci. V roce 2017 se firma stala součástí japonské korporace Nidec.

Nová výroba i přes komplikace jede

Na začátku roku se dostavěla nová hala, kam se pomalu přesouvala výroba velkých generátorů z Rumunska. “Hmotnost mají od sedmi do devatenácti tun. Jen pro srovnání - výrobky, které jsme dosud v Olomouci vyráběli, váží od 110 kilogramů do pěti tun,” popisuje ředitel M.L.S. Holice Vladan Hlaváč. Generátory slouží jako záložní zdroj elektřiny v datových centrech, nemocnicích, letištích. Všude tam, kde elektřina úplně chybí - na ropných plošinách nebo lodích, je generátor jediným jejím zdrojem.

Přesun technologií pro výrobu velkých generátorů byl naplánován do posledního detailu. Velmi náročná byla přeprava velkých strojů, které jsou k nové výrobě nutné. „Ty největší jsme do haly dostávali celkem složitě pomocí dvou jeřábů a pěkně metr po metru, několik hodin," řekl technolog Petr Grohmann. Několik desítek zaměstnanců se také školilo pro novou výrobu jak přímo v Rumunsku, tak i rumunští pracovníci školili přímo v Olomouci. „Do toho přišel koronavirus a s ním rozhodnutí ředitele firmy o stažení lidí ze služebních cest a zrušení všech návštěv. V pátek 13. března Rumuni narychlo odjížděli z Česka a my jsme se snažili dostat domů za rodinami. Za námi se zavřely hranice!” říká technolog Luboš Vrba, který v polovině března v Cluji dohlížel na demontáž výrobních strojů. 

Všechno bylo najednou jinak. Jeden stroj zůstal v Rumunsku, některé další technologie čekají dodnes v Olomouci na zprovoznění zahraničními firmami. Zaškolování muselo probíhat bez zkušených rumunských operátorů. Devadesát lidí z kanceláří se ze dne na den ocitlo na homeoffice a zpočátku bylo doma dalších devadesát lidí ať už z důvodů karantén lokálních, po návratu ze zahraničí, nemocí či ošetřování členů rodiny. “V době chaosu, nedostatku dezinfekce i roušek a strachu o vlastní zdraví se navíc přidala i povinnost nošení roušek po celou pracovní dobu. Nebylo to pro zaměstnance ani pro firmu jednoduché. Jsme velice rádi, že dosud nemáme ve firmě jediný případ onemocnění,” říká vedoucí personálního oddělení Kateřina Latham. 

Firma byla jednou z mála společností, které nepřerušily výrobu. “Obdivuji osobní statečnost každého kolegy, který v těch prvních dnech zůstal v práci a podílel se na tom, aby firma nezavřela. Poděkování zasluhují všichni operátoři, lidé zajišťující materiál, zakázky, přepravu, ochranu zdraví zaměstnanců a taky příjmy zaměstnanců,” dodává Kateřina Latham.

V duchu solidárnosti pracovala celá firma. Než byly k dostání roušky, šily pracovnice M.L.S. Holice vlastní látkové, které pak rozdávaly kolegům ve výrobě. „Jeden z kolegů konstruktérů vyráběl doma na 3D tiskárně ochranné štíty pro nemocnici ve Vyškově. Firma vyčlenila peníze na speciální bonus pro všechny zaměstnance, který jim pomohl období pandemie zvládnout. Devatenáct našich zaměstnanců se peněz vzdalo a přenechalo je kolegům, kteří byli pandemií více zasaženi, jako jsou třeba matky samoživitelky. Věnovali jsme peníze na nákup ochranných pomůcek Léčebnému ústavu v Pasece, ze kterého se stalo centrum pro Covid pozitivní lidi z domovů důchodců, o které se jejich domovy nemohly postarat,” popisuje nevídané dění ve firmě ředitel Vladan Hlaváč. 

Koronavirus zastihl firmu v období růstu a efekt ochabující ekonomiky začíná vnímat od začátku května u menších generátorů. Ty totiž dodává zejména na Blízký Východ, kde je klesající cena ropy příčinou poklesu zájmu o nové výrobky. Na druhou stranu ale u generátorů velkých výkonů určených jako záložní zdroje například pro datová centra k žádnému zpomalení poptávky nedochází. „Naopak nás zákazníci tlačí ke zvyšování výkonu. Snažíme se, aby dopad na naše zaměstnance byl co nejmenší. Přeskupujeme kolegy z jednoho výrobního závodu do druhého, abychom nemuseli propouštět. Zatím jsme se museli rozloučit pouze s lidmi ve zkušební době nebo jsme neprodloužili smlouvy na dobu určitou. Domnívám se, že konečný účet Covidu vystavíme na konci léta. Věřím, že pro naši firmu nebude znamenat dramatický negativní vývoj. Možná neporosteme tak rychle, jak jsme očekávali, ale nebudeme v žádném výrazném propadu,“ uzavírá ředitel společnosti.