Dnes je poslední den nouzového stavu. Budou však dále trvat některá opatření

Vláda vyhlásila nouzový stav kvůli epidemii koronaviru 12. března od 14:00 na 30 dnů. Po uplynutí lhůty musela o prodloužení žádat Poslaneckou sněmovnu. Kabinet požadoval trvání stavu nouze do 11. května, dolní komora ale zprvu odsouhlasila 30. dubna. O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala Sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května. Nouzový stav v Česku tak skončí po 66 dnech.

Na základě krizového zákona vláda původně v polovině března vydala opatření k omezení svobody pohybu, k uzavření velké části obchodů a zákazu nabízení služeb, k omezení provozu orgánů veřejné moci, k zákazu pořádání kulturních a sportovních akcí nebo k uzavření škol. Následně většinu přeměnila na mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Soud však zrušil s účinností od 27. dubna opatření ministerstva zdravotnictví, která omezila volný pohyb a maloobchod. Kabinet je tak vrátil do podoby krizových opatření, stejně jako opatření týkající se škol. Vzhledem ke končícímu nouzovému stavu ale vláda na posledním zasedání v pondělí rozhodla o tom, že nařízení o nošení roušek, provozu škol, stravovacích a ubytovacích služeb či o omezení konání hromadných akcí budou vycházet z mimořádných opatření resortu zdravotnictví.

Kabinet podle krizového zákona také zakázal vycestování obyvatel ČR do ciziny, toto omezení zrušil koncem dubna. Na nouzový stav je nyní vázán též vstup cizinců do Česka, i ten ale bude od pondělí upraven jiným nařízením. Kontroly na hranicích budou zatím podle ministerstva vnitra platit do 13. června. Češi, občané EU nebo třetích zemí, kteří mají v ČR trvalý nebo přechodný pobyt nad 90 dnů, se ale musí při návratu prokázat negativním testem na koronavirus. Zrušení, ale i možné prodloužení kontrol závisí podle vnitra na vývoji epidemiologické situace a na okolních státech.

Epidemiolog Rastislav Maďar v pátek na tiskové konferenci uvedl, že se problematice cestování a mezinárodního obchodu bude tým ministerstva zdravotnictví věnovat v druhé polovině května a v červnu.

Na dobu trvání nouzového stavu také kabinet postupně upravoval náležitosti jednání zastupitelstev nebo původně zrušil zóny placeného parkování, které ale koncem dubna obnovil. Zastupitelstva se budou podle vnitra od pondělka scházet v běžném režimu, tedy i za účasti veřejnosti, je ale nutné dodržovat opatření ministerstva zdravotnictví, například nošení roušek či dodržování rozestupů.

Vláda také na základě krizového zákona zakázala na konci března zaměstnancům subjektů kritické infrastruktury čerpat dovolenou. Stejné krizové opatření platilo pro pracovníky ve zdravotnictví, kabinet jej ale 9. dubna zrušil.

Nouzový stav vládě též umožnil nařídit některým firmám přednostní zásobování ministerstev vnitra a zdravotnictví. Za nouzového stavu lze také bezplatně používat datové schránky.

Díky nouzovému stavu mohlo ministerstvo vnitra centrálně nakupovat ochranné pomůcky, jako jsou roušky nebo respirátory. V Číně vnitro objednalo 137 milionů roušek, 11 milionů lékařských ochranných masek, dále 5,5 milionu respirátorů, přes dva miliony ochranných obleků a brýlí, další miliony ochranných pomůcek a milion tzv. rychlotestů. V Číně bylo podle vnitra třeba nakupovat proto, že v Česku ani v Evropě ochranné pomůcky na počátku koronavirové krize nebyly. Většina objednaných pomůcek už je v ČR, poslední dodávku osmi milionů respirátorů a 60 milionů roušek přiveze vlak z Číny na začátku června.

Ochranné prostředky pro fakultní nemocnice a další státní zařízení dodávalo ministerstvo zdravotnictví. Na webu uvádí, že do pátečního rána obstaralo například před 57.000 litrů dezinfekce, 23 milionů roušek, přes sedm milionů respirátorů a téměř 6500 ochranných polomasek. Objednalo také téměř 650.000 sad rychlotestů a přes 509.000 odběrových sad pro testy z výtěru z nosohltanu. Do začátku dubna za ně ministerstvo zaplatilo šest miliard korun.