Nejen hluk a odpad. Podívejte se, jaká rizika přináší zábavní pyrotechnika a co doporučují odborníci

Asi nejdiskutovanějším problémem zábavní pyrotechniky je hluk, který způsobuje. Trpí jím kromě lidí a domácích zvířat také hospodářská a volně žijící zvířata. Podle časopisu dTest může síla zvuku některých petard dosahovat až 120 decibelů, což je srovnatelné s hlukem startujícího letadla. Práh bolesti způsobené hlukem je na úrovni 130 decibelů.

V neposlední řadě je rizikem také zbytkový odpad. Některé dělobuchy, ležící po silvestrovských oslavách na zemi, nemusí být úplně vyhořelé. Podle pyrotechnika Martina Neústupného není takovou pyrotechniku jednoduché poznat. „V první řadě je důležité zabránit v přístupu k volně ležícím pyrotechnickým výrobkům dětem. Dále se doporučuje se rozhodně nikdy nepokoušet výrobky znovu zapalovat, rozebírat je nebo jakýmkoliv způsobem spalovat,” říká. 

Pokud si ale i přes všechna rizika chcete zábavní pyrotechniku pořídit, je nutné se přesně řídit jejím návodem, odpalovat ji na volném prostranství a nikdy po požití alkoholu nebo drog. Policie proto apeluje, aby lidé zábavní pyrotechniku kupovali pouze v kamenných prodejnách, kde není riziko jejího navlhnutí. Musí také obsahovat český návod mít na sobě značku Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva s uvedenou třídou nebezpečnosti a značkou CE, také s uvedenou kategorií nebezpečnosti. 

Při selhání odpalu je před další manipulací s výrobkem nutné počkat minimálně 10 minut. Podle pyrotechnika Neústupného dosahuje zábavní pyrotechnika podle druhu až dvou tisíc stupňů Celsia. „Nejméně nebezpečné jsou dýmotvorné slože, které mají dobu hoření a poměrně nízkou teplotu hoření, tedy přibližně tři sta stupňů celsia. Nejnebezpečnější jsou naopak výbuškové (zvukozábleskové) slože, především pro svou rychlost hoření, která může dosahovat až na hranici rychlosti zvuku. Tyto slože vám můžou i v malém množství třeba amputovat prst,” popisuje Neústupný. 

Veškeré dělobuchy, petardy a rachejtle obsahují také škodlivé sloučeniny. Jde například o sloučeniny kovů, jako je olovo, hliník nebo cín. „Ty unikají do ovzduší a negativně ovlivňují jeho kvalitu. Se vzduchem se ve formě malých částeček dostávají do dýchacích cest lidí i zvířat,” píše dTest.