Ve čtyřech krajích se kalamitně rozšířilo jmelí. Zasažen je i Olomoucký kraj

„Stromy, které jmelí napadne, přestávají prosperovat. Rostlina osídlí jejich větve, ze kterých začne čerpat vodu a rozpuštěné minerální živiny, které ale k životu potřebuje samotný strom. Svého živitele tak jmelí pomalu přivádí k zániku," vysvětlil Kolařík. Podle něj je Česko jmelím napadené více než okolní státy, jasná příčina ale není známá. „Existuje více teorií, ale žádná není obecně přijímaná. Hovoří se například o tom, že za to mohou pozměněné migrační trasy ptáků," dodal.

Jmelí napadá nejčastěji lípu srdčitou, topoly, javory a ovocné stromy, především jabloně. Podle databáze Stromy pod kontrolou představuje jmelí čtvrtinu všech doprovodných organismů na stromech. Nárůst parazita je podle Kolaříka v posledních dvaceti letech strmý. Česká republika má podle něj pro letošní rok vyčleněných sto sedmdesát milionů korun na řešení invazních druhů, v budoucnu bude potřeba více peněz.

Odborníci z Mendelovy univerzity na začátku prosince uvedli, že našli způsob, jak pomocí postřiku jmelí likvidovat. Postřik, který vyvinul tým kolem arboristy Jiřího Rozsypálka, má účinnost přes 90 procent a stromu neškodí. „Náš nápad je postaven na faktu, že jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou z pravidla opadavé listnaté stromy. Tedy po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu, jsou pro rostlinku jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá," uvedl Rozsypálek.

Minulou zimu arboristé vyzkoušeli postřik ve Zlíně a Přerově na čtyřiceti stromech. Pilotní testy ukázaly ve Zlíně účinnost 95 procent a v Přerově 91 procent. „V tomto roce se zaměřujeme na zjištění, v jaké míře bude docházet ke zpětnému vyrašení jmelí na ošetřených dřevinách," uvedl Rozsypálek.

Podle prvních odhadů jmelí znovu vyraší na 20 až 30 procentech stromů. „To je daleko lepší než při odstranění řezem, kde zpravidla proraší následující rok 100 procent odstraněných keříků," uzavřel Rozsypálek.