Podle odborníka se kvůli oteplování výrazně prodlouží vegetační období. Čekají nás také vichřice a extrémní přeháňky

Dřívější nástup jara ovšem výrazně zvýší riziko letního sucha i poškození úrody zemědělských plodin jarními mrazíky. Na konferenci Klimatická změna a jak na ni můžeme reagovat z pohledu komunálního politika to včera v Olomouci řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj budou také přibývat období sucha, extrémní výkyvy počasí i tropické dny.

Do roku 2050 se údajně prodlouží vegetační období až o měsíc

„Je logické, že když se otepluje, tak vegetační období bude delší," uvedl Žalud. Z klimatických modelů podle něj vyplývá, že do roku 2050 se vegetační období v České republice kvůli růstu teploty prodlouží o 20 až 30 dní. Pro zemědělce to však není dobrá zpráva. „Čím dříve začíná jaro, tím déle se otevře okno, kdy k nám letí studený vzduch a přichází mrazíky. Jakmile jaro začne dříve, tak to také znamená, že vegetace dříve vyčerpá příděl vody a poté tady máme letní sucho, i když prší normálně," uvedl Žalud.

Upozornil, že v České republice kvůli oteplování v posledních letech mizí přechodná období. Zima přechází rovnou do léta a léto do zimy, takže jaro a podzim jsou stále kratší. Mírné zimy také mohou mít neblahý vliv na ozimé plodiny, které kvůli nedostatku sněhu v mrazivých dnech přijdou na poli o přirozenou tepelnou izolaci.

Ptáci na jaře snáší vajíčka dříve, rašení listů se posunulo

Změny vegetačního období jsou podle Žaluda už patrné v přírodě. Například doba rašení listů dubu letního se za posledních deset let posunula o dva dny směrem k zimnímu období. Také ptáci na jaře snáší vajíčka dříve než v předchozích dekádách. „Je to kvůli tomu, že mají dostatek potravy, kterou tvoří housenky. Housenky zase požírají listy. Celý ekosystém zkrátka startuje dříve," řekl.

Hlavním dopadem změn klimatu bude v příštích desetiletích sucho, které už nyní sužuje značnou část Česka. Žalud varoval, že suchá období budou stále častější a delší. Sucho zasáhne hlavně úrodné nížiny. Navíc bude ubývat dnů se sněhovou pokrývkou, která hraje klíčovou roli při doplňování podzemních zásob vody. „V Česku se podzemní vody doplňují od prosince do ledna, poté už vegetace vodu vyčerpá kořeny a nepustí ji dál dolů," řekl Žalud. Problémy s nedostatkem vody budou podle něj zejména u mělkých vrtů.

Češi by se měli připravit na extrémní dešťové srážky a povodně

Češi se kromě sucha musí podle Žaluda připravit i na častější extrémní dešťové srážky, krupobití, povodně či vichřice. „Za sedm let jsme v České republice zaznamenali 19 extrémů, z toho 11 bylo sucho," podotkl. Častější budou také tropické dny. Zatímco nyní jich na jižní Moravě meteorologové ročně evidují deset až 15, do roku 2050 by se jejich počet měl zvýšit na 35. Žalud připomněl rok 2015, kdy bylo v Brně evidováno 47 tropických dnů.

„Byl to tehdy extrém, ale v roce 2050 to bude normální rok," dodal. Změny charakteru počasí souvisí s tím, že nad střední Evropou roste počet tlakových výší, pro které je typické slunečné počasí. Naopak ubývá tlakových níží přinášejících dešťové srážky. Tlakové níže jsou však výraznější, což má za následek prudké deště.