Záměr ministra kultury a bývalého primátora Staňka vypsat na SEFO soutěž kritizují odborníci

Šépka podobu SEFO vypracoval na podnět bývalého ředitele Muzea umění Pavla Zatloukala. Podle signatářů se tak stalo poté, co se Zatloukalovi nepodařilo dohodnout se s Českou komorou architektů na splnitelných podmínkách veřejné architektonické soutěže. „Šépkův projekt odpovídá představám profesora Zatloukala o muzejní instituci, která zájemcům z celého světa zpřístupní nejlepší výsledky středoevropského umění a architektury poválečné éry a stane se tak muzeem bez rovnocenné obdoby v celé Evropě," stojí v petici, kterou má k dispozici.

Signatáři, mezi kterými je například historik architektury Rostislav Švácha, architekt Josef Pleskot či rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřich Smetana, nepopírají, že je v případě takových staveb na místě vypsat veřejné architektonické soutěže. Přesvědčeni jsou však zároveň o mimořádné hodnotě Šépkova projektu. Obávají se toho, že vypsáním soutěže bude jeho práce navždy ztracena. „Projekt Jana Šépky plní požadavky památkové péče na kontextualitu novostavby v prostředí městské památkové rezervace a vyznačuje se nadčasovými kvalitami, kterým ani devět let od vzniku projektu a čtyři roky od jeho úprav nic neubralo na umělecké aktuálnosti," stojí v petici adresované ministrovi.

Zástupci Muzea umění krok ministra nechtějí komentovat. Podle mluvčího muzea Tomáše Kasala ministr Staněk pověřil jeho ředitele, aby zajistil organizaci architektonické soutěže na projekt SEFO. „Nyní na tom ředitel Michal Soukup ve spolupráci s ministerstvem kultury intenzivně pracuje. Soutěž by měla být připravena do začátku dubna. Nyní připravujeme výběrové řízení na administrátora, zabýváme se složením soutěžní poroty a především přípravou zadávacích podmínek," řekl dnes Kasal.

Projekt SEFO stvrdili podpisem v roce 2008 v Olomouci zástupci zemí Visegrádské skupiny. V architektonicky odvážné budově měla být vystavena moderní díla z celé střední Evropy, v zadní části se počítalo se zahradou se sochami i nálezy archeologů, součástí muzea mělo být i mezinárodní badatelské centrum. Nový centrální depozitář má pojmout až 200.000 uměleckých děl, nyní muzeum vlastní 90.860 sbírkových předmětů s tržní hodnotou zhruba dvě miliardy korun.

Vybudování fóra za 543 milionů korun se plánuje přes deset let. Muzeum už dvakrát neuspělo s žádostí o evropské dotace, teď spoléhá na peníze od státu. Loni byl projekt zařazen do Programu péče o kulturní dědictví. Jde o jeden z nejambicióznějších poválečných projektů českého muzejnictví.