Lichtenštejni znovu požadují navrácení majetku v Česku

"Vztahy se rozvíjejí úspěšně, jdeme krok za krokem. Samozřejmě v těch vztazích je jedno téma, které je oříškem. Tím problémem je to, že došlo ke konfiskaci majetku řady lichtenštejnských občanů a tato otázka konfiskace, která nebyla provázena finančním odškodněním, je něco, co způsobuje bolest ve vztazích obou zemí," řekl kníže Hans-Adam II.
   

Problémy by prý neměly být řešeny soudní cestou, ale na politické úrovni. Lichtenštejni chtějí vrátit alespoň část majetkum který patří jejich občanům, především členům knížecí rodiny. Podotkl však, že si uvědomuje, že některé tyto majetky už není možné vrátit, neboť jsou na půdě postaveny soukromé domy. "Pokud se jedná o majetek, který by byl vrácen knížecí rodině, máme know how, máme finanční zdroje, které by mohly tento majetek uvést do řádného stavu. Ať se jedná o opravy zámků, paláců, jejich vybavení uměleckými díly. Máme know how v oblasti zahradnictví, lesnictví, zemědělství. To by mohlo velmi pomoci," podotkl kníže. 

Lichtenšteinové se tak poněkolikáté domáhají majetku, o který přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Jak historické prameny dokazují, Lichtenštejnové se v roce 1930 přihlásili k německé národnosti a dokonce otec dnešního knížete- František Josef po nacistickém připojení Rakouska v roce 1938 nechal propustit na německé straně české úředníky a zaměstnance, nabídl Sudetoněmecké straně, že nebudou podporovány české zájmy a zboží bude pouze německého a árijského původu a přeruší se styky se všemi neněmeckými a neárijskými osobami. Správa panství byla Olomouci odejmuta a převezena do Vídně. Navrácení majetku je tedy sporné, zvlášť když konfiskace je trestněprávní oprávnění.

Počátkem 90. let nechal kníže Hans Adam II  zabavit obraz malíře Pietera van Laera Velká vápenka, který byl v roce 1991 zapůjčený z ČR na mezinárodní výstavu v Kolíně nad Rýnem. Spolkový ústavní soud v Karlsruhe však v lednu 1998 rozhodl, že obraz se musí vrátit do Valtic, a kníže musel uhradit české soudní výlohy 1,5 miliónu korun. Pro knížete bylo těžké přiznat porážku, a tak se alespoň snažil zabránit tomu, aby byla ČR přijata do některých mezinárodních organizací,

Do Olomouce přijel lichtenštejnský panovník kvůli výstupu z mezinárodní vědecké konference, která se tam konala v listopadu 2010. Zúčastnilo se jí tehdy přes 70 odborníků ze šesti zemí Evropy, kteří přinesli řadu nových informací z oblasti politiky, diplomacie, architektury, kultury či hospodářství týkajících se knížecího rodu Lichtenštejnů na území České republiky, Rakouska, Lichtenštejnska a dalších zemí. Byla to první konference v Evropě o tomto významném šlechtickém rodu.

Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi ČR a Lichtenštejnskem. Proto také ČR a Lichtenštejnsko navázaly diplomatické styky až v září 2009.

Autor: L.Behingerová