Ve dvě hodiny se otevírají volební místnosti. Voliči rozhodnou, kdo jim bude vládnout

Hlasování bude nejrozsáhlejším testem, jak byli lidé spokojeni s dosavadní politikou sedmi parlamentních stran a nakolik se přikloní k novým uskupením, zejména protestním. Díky nim by se mohl počet sněmovních stran znovu zvýšit, a to na nejméně osm.

ANO je považováno za jednoznačného favorita voleb a asi získá více než jen 47 obhajovaných poslaneckých mandátů. Nemá ale podle expertů jisté, že očekávané vítězství dokáže zúročit sestavením většinové funkční vlády. Babiš se nejspíš neobejde bez dohody na koalici s některými z dalších stran, proti nimž se vymezoval. S dostatečným ziskem hlasů a náskokem na soupeře si bude moci vybírat.

Ostatním stranám podle jejich představitelů nicméně vadí Babišovo obvinění z dotačního podvodu. Až povolební vyjednávaní ukážou, nakolik to byla pouze předvolební rétorika. Prezident Miloš Zeman už předem slíbil, že Babišovi dá v případě jeho výhry šanci sestavit vládní kabinet.

ČSSD se pokouší o třetí vítězství ve sněmovních volbách v řadě. Na úspěšnou obhajobu 50 poslaneckých křesel jí ale možná nebude stačit ani letošní obměna stranického vedení. Místo v dolní komoře si zřejmě bezpečně udrží KSČM s nynějšími 33 poslanci. Má věrné voliče, avšak prakticky nulový koaliční potenciál. Mohla by být ale oporou případné menšinové vládě.

ODS by po čtyřech letech v opozici ráda dosáhla na dvouciferný procentuální výsledek a má šanci získat více než jen nynějších 16 mandátů. S menší podporou se naopak zřejmě bude muset smířit TOP 09 v čele s Miroslavem Kalouskem, která obhajuje 26 mandátů. Spolupráci s ní loni rozvázali Starostové, kteří kandidují samostatně poté, co s nimi krátkodobý koaliční svazek ukončila KDU-ČSL. Ta obhajuje 14 poslaneckých křesel.

Ze sněmovní mapy zmizí Úsvit, který už ve volbách samostatně nekandiduje. Jeho zakladatel Tomio Okamura ale ve Sněmovně nejspíš zůstane jako šéf svého dalšího hnutí Svoboda a přímá demokracie, a to díky hlasům nespokojených voličů. Do Sněmovny pravděpodobně doplují také Piráti, kteří by tak navázali jako alternativní strana na úspěchy v ostatních typech voleb.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou v pořadí sedmé za 24 let existence samostatné České republiky. O přízeň zhruba osmi milionů voličů usiluje 31 volebních uskupení, což je o osm více než při minulých volbách v roce 2013. O hlasy voličů se uchází více než 7500 kandidátů. Na jedno poslanecké křeslo tak připadá přes 37 uchazečů. To, které strany budou nejúspěšnější, by mohla ovlivnit i volební účast. Obvykle se pohybuje kolem 60 procent.

Volební místnosti v ČR, jichž je téměř 14.800, budou otevřeny tento pátek a sobotu stejně jako většina ze 108 volebních místností v zahraničí. Na americkém kontinentu se bude hlasovat kvůli časovému posunu už dnes a v pátek.

O tom, jak letos vybírali, se lidé dozvědí v sobotu po ukončení hlasování na volebním webu. Výsledky z většiny volebních okrsků by mohly být podle zkušeností z minulých voleb známy už v sobotu do 18:00.