Ministerstvo financí nemá plán, jak v rozpočtu kompenzovat zrušení superhrubé mzdy

Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Zaměstnancům díky tomu z hrubé mzdy zůstane více peněz. Příjmy rozpočtu by ale opatřením měly ročně přijít o 74 miliard korun. Schillerová s odkazem na aktuální propočty analytiků MF dnes upřesnila, že reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů by měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.

„Já samozřejmě neumím říct, a říkám to otevřeně, že to vezmu tady a tímto to (výpadek příjmů) vyrovnám. Prostě my jsme v situaci, kdy se nacházíme v bezprecedentní krizi, která se dá srovnat jenom s 30. lety minulého století,“ uvedla Schillerová. Ekonomický růst podle ministryně táhne spotřeba a investice, do obojího nyní vláda investuje. „Je to (zrušení superhrubé mzdy) investice do spotřeby, vrátí se to ne hned, ale postupně v dlouhodobém ekonomickém růstu. Podpoříme spotřebu, lidé se nebudou bát utrácet, získají rychlý efekt a postupně se to bude vracet. Bude to samozřejmě na úkor toho, že v těch příštích letech ten schodek ještě bude vyšší,“ podotkla.

Fakt, že ministryně nemá plán, jak výpadek příjmů státního rozpočtu pokrýt, kritizoval například bývalý ministr financí a poslanec Miroslav Kalousek. „Na úkor schodku umí snižovat daně či zvyšovat výdaje každý nedouk. Míra neodpovědnosti této vlády vůči budoucnosti je bezbřehá. Další slušná slova nenalézám,“ napsal na twitteru. Místopředseda a šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek na stejné sociální síti napsal: „A nakonec budeme všichni žebráci a stát bude v bankrotu. Tato vláda je vláda lichvářů, která nás všechny nažene do exekuce. Každá rodina se chová zodpovědněji než tato vláda.“

Národní rozpočtová rada zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně považuje v současné ekonomické situaci za nevhodné. Pro povzbuzení poptávky je podle rady vhodnější podpora přímými vládními výdaji. Navíc existuje reálná možnost, že domácnosti kvůli očekávání nepříznivého vývoje ekonomiky značnou část nových příjmů uspoří, a tím bude ohrožen očekávaný dodatečný výnos DPH a spotřebních daní, který vláda očekává

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že hlavním rizikem není deficit letošního státího rozpočtu, který je plánován na 500 miliard korun, ale vývoj v dalších letech. Zatím totiž nebylo blíže určeno, jak budou kompenzovány propady příjmů ze zrušení superhrubé mzdy či daně z převodu nemovitostí. „Výpadky v příjmech v řádech vyšších desítek miliard korun nebude jednoduché najít a vysoké deficity se tak patrně stanou v příštích letech běžnou praxí,“ varoval.