sobota 23. listopadu 2024
Klement
středa, 15. května 2019, 19:00
Ve čtvrtek 9. května byly vydraženy bývalé vojenské sklady u Baumaxu za 353 milionů korun. Zatím není jasné, co na ploše bude do budoucna stát. Co by na místě uvítali samotní zástupci zastupitelských klubů?
Ve čtvrtek 9. května byly vydraženy bývalé vojenské sklady za 353 milionů korun. Zatím nejsou žádné veřejné informace, jaké je s těmito pozemky záměr. K čemu by podle vás bylo dobré, aby byly pozemky využity? Co byste naopak na tomto místě nechtěl/a vidět?
Otázka byla položena předsedovi zastupitelského klubu e-mailem ve čtvrtek 9. května v 15:00, předsedové či jejich zástupci měli čas odpovědět do středy 15. května do 12:00.
Odpovědi zastupitelů jsou řazeny podle času doručení do redakce:
Když v roce 2010 koupila soukromá firma od AČR areál bývalých vojenských skladů za pár desítek milionů korun, byl to dle mého názoru super kup. Tento velký pozemek leží těsně vedle Velkomoravské ulice a je perfektně dostupný po malých dopravních a stavebních úpravách. Zde si myslím, že v tu dobu zaspalo vedení města, neboť zcela určitě by se při koncepčním rozvoji města našlo to nejlepší využití tohoto lukrativního místa. Já jsem si představoval využití tohoto prostoru pro vybudování moderní multifunkční haly pro sport, kulturu a zábavu s kapacitou kolem 10.000 diváků, která by měla vlastní infrastrukturu včetně parkovacích míst. To byl a je můj sen, neboť by se vyřešil problém s modernizací „Plecharény“, zimního stadionu a při součtu pro a proti by určitě vyhrála volba na využití tohoto pozemku.
Samozřejmě je věcí nového majitele, jak s tímto místem naloží. Zcela určitě má nějaký záměr. Dle mého mínění bude prostor využit jako developerský projekt výstavby moderního bydlení na břehu řeky Moravy. Uskutečnily se finančně náročné protipovodňové úpravy řeky. Možná proto se tak dlouho čekalo na využití tohoto pozemku a tím pádem i skvělého finančního zhodnocení. Nechtěl bych tam vidět to, co by znepříjemňovalo život obyvatel této části města, a to vybudování malé průmyslové zóny, neboť by se v důsledku např. kamionové dopravy zhoršila dopravní průjezdová situace.
Hezký den.
Územní plán pro tuto lokalitu stanovuje obytnou zástavbu s menšími obchody nebo zástavbu pro firmy drobnějšího charakteru s celkovým podílem zeleně 30 %. Současně ale podmíněně připouští výstavbu velkých obchodů nad 2,5 tis. m2 nebo skladových prostor, pneuservisů a autoservisů, což může být rizikové. Z uplynulých desetiletí víme, že představitelé města s developery neumějí nebo nechtějí jednat. Město dobrovolně rezignuje na koordinaci výstavby v takovýchto cenných lokalitách a vše nechá na vůli developera, kterého většinou zajímá pouze rychlé zhodnocení investice. Ve vyspělých zemích je naopak naprosto běžné, že město má v rámci developerských projektů významný vliv na jeho podobu a to i v takové míře, že vyžaduje nemalý podíl bytů s dostupným bydlením (neplést se sociálním bydlením).
Obchodních center nebo skladových a logistických areálů má Olomouc přebytek - další rozhodně obyvatelé nepotřebují. Chybí naopak již zmíněné dostupné bydlení a občanská vybavenost. Vhodné by bylo využít tento brownfield např. pro centrum vědy a výzkumu, které je nyní plánované postavit na kvalitní zemědělské půdě nedaleko Hněvotína. Z hlediska dopravní přístupnosti a možných kapacit pro parkování si zde dovedu reálně představit i budovu nového městského magistrátu. Město by se tak konečně vyvázalo z nevýhodné smlouvy s Namirem.
Zastupitelstvo města schválilo na svém dubnovém zasedání materiál "Hospodaření se srážkovými vodami - cesta k Modrozelené infrastruktuře". Naše hnutí ProOlomouc bude také zajímat, jak bude při zástavbě této lokality politické vedení města a magistrát vůči developerům standardy obsažené v materiálu uplatňovat.
Před novými majiteli stojí krásný úkol - postavit novou čtvrť na místě s neobyčejným potenciálem. Developer může využít dobrou dopravní dostupnost, relativní blízkost centru, krásný pohled na řeku. Nezbývá než doufat, že bude mít ambice postavit něco, na co bude moct být hrdý nejen on, ale i všichni Olomoučané. Zdá se, že finanční skupina kolem pana Hubáčka nepotřebuje za každou cenu vydělat jen peníze na prodeji bytů, ale bude si chtít udělat jméno a reklamu. Snad to, že pan Hubáček není jen nějaký přespolní developer, ale sám v Olomouci žije, povede k tomu, že si dá na architektuře a důmyslnosti řešení nové čtvrti opravdu záležet.
Kdybychom byli na místě vedení radnice, budeme s panem Hubáčkem maximálně součinní, pokud dokáže, že nová čtvrť bude zapadat do strategických dokumentů, které si město nechalo zpracovat k udržitelné mobilitě, “modro-zelené infrastruktuře”. Kdyby k tomu přidal i výstavbu multifunkční haly, aby daňoví poplatníci ušetřili za výstavbu té městské, bylo by to báječné. Ale jednal s ním o tom někdo? Naopak bude-li chtít developer vybudovat pouze “jedno z mnoha sídlišť”, pak bychom použili veškeré možnosti, abychom tomu zabránili. Město na to prostředky má - např. tím, že toto území je dle územního plánu podmíněno vydáním plánu regulačního. Ten však ještě vydán nebyl. Město si tedy může “dupnout”, když bude chtít.
Dodejme, že Olomouc nemá zatím žádná pravidla k nastavení vztahů s developery, která mají např. některé městské části v Praze. Z opozičních lavic si můžeme hlavně přát, aby případná smlouva o spolupráci s panem Hubáčkem nedopadla podobně jako smlouva ohledně Šantovky.
Přijde mi skoro úsměvné investorovi radit, jak by měl svoji mnohasetmilionovou investici zhodnotit. Patrně ví i bez mě, proč takové peníze za tyhle pozemky utratil a jak s nimi hodlá naložit.
Byl bych spíš zdrženlivý v úvahách směrem k veřejným stavbám, jako je zimní stadion nebo nové sídlo magistrátu. Dnešní právní džungle i celospolečenská atmosféra projektům, kde figuruje soukromý sektor, prostě nenahrává. Držel bych se městských pozemků.
Osobně by se mi tady líbila nová městská čtvrť s uliční zástavbou, snadno přístupným parterem nabízejícím služby a obchod. Ne jen další sídliště s bytovkami nahodile rozesetými po ploše.
A přiznávám, že by mi tu nevadily ani záměry nad rámec stávajících výškových limitů, které ve své nynější podobě plošně aplikované po celém území města pokládám za nesmysl.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Na dotaz redakce neodpověděla.
Na dotaz redakce neodpověděl.
