Jedna ze souboru unikátních olomouckých vil se stala památkou

Podle odborníků patří ke špičce nejen ve městě, ale i v celostátním měřítku. ČTK o tom informoval Vlastimil Staněk z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.
Gartner vyprojektoval stavby pro nejvýznamnější olomoucké průmyslníky. Postaveny byly v letech 1895 až 1898. "Každá z nich je jedinečná, ale v kontextu Vídeňské ulice, která byla po zbourání olomoucké pevnosti v poslední třetině 19. století považována za exkluzivní rezidenční místo, tvoří směrem do městských sadů jednotný celek," uvedl Staněk. Podotkl, že se vily dochovaly v téměř autentické podobě, a to včetně interiérů.
Architekt Jakob Gartner (1861-1921) domy vyprojektoval v různých historizujících stylech od gotiky přes renesanci až po rokoko. Kulisovitá průčelí jsou členěná kombinacemi balkonů, lodžií, štítů, teras, vysokých střech a bohatého štukového dekoru. "Pro Olomouc má osobnost Jakoba Gartnera zásadní význam - podílel se na současné tváři města tím, že realizoval urbanistickou koncepci Camilla Sitteho," uvedl Staněk. Gartner se podepsal například na podobě Ústavu pro vzdělávání dívek hraběte Pöttinga v Olomouci, spořitelně v Radniční ulici ve Šternberku, nájemního a obchodního domu U Tří kohoutů v Brně či Útulku císařovny Alžběty ve Vídni.
Jeho synagogy se nacházely zejména ve Vídni a téměř po celé Moravě, v původní podobě se však žádná nedochovala. Ministerstvo kultury vzhledem k rozsahu návrhu na prohlášení za památku rozdělilo soubor na menší celky jednotlivých vil. Jako první z navržených staveb byla prohlášena kulturní památkou vila ve Vídeňské ulici číslo 2 postavená v roce 1895 ve stylu německé renesance pro Eduarda Hamburgera, úspěšného podnikatele ve sladovnictví a dlouholetého předsedy olomoucké židovské obce. Podle odborníků jde o nejhodnotnější a nejhonosnější dílo ze všech pěti navržených vil.
Na zapsání na seznam památek čeká také vila postavená ve stylu pozdní severské renesance pro Wilhelma Briesse podnikajícího v oboru sladovnictví, vila ve stylu baroka s prvky rokoka pro jeho zetě Josepha Bermanna, ale také vila v neogotickém stylu pro Ignáce Briesse a vila postavená v neorokokovém stylu pro Hanse Passingera, jehož rodině patřil od roku 1875 takzvaný Kamenný mlýn v Olomouci a mlýn ve Šternberku.

Zdroj: ČTK