Výstava v Muzeu umění nabídne proměny Zdíkova paláce i pohled na pohřební schrány Přemyslovců

Zdíkův palác zkoumali v průběhu 20. století několikrát historici umění i archeologové, a navíc byl předmětem stavebních úprav. V souvislosti s prohlášením celého areálu národní kulturní památkou v roce 1962 a snaze zpřístupnit jej veřejnosti, rozpracoval do roku 1969 architekt Jan Sokol společně s Miloslavem Burianem studii jasně odlišující moderní zásahy od původních struktur. Díky tomu bylo možné v 70. a 80. letech například zvednout střechy nad ambitem, odkrýt románská okna a vestavět ochoz pro návštěvníky paláce.

Další adaptace se týkaly v letech 1998 až 2006 budov kapitulního děkanství kvůli rozhodnutí zřídit zde Arcidiecézní muzeum. Nyní je nachystána druhá fáze rekonstrukce areálu. V podkroví hlavní budovy děkanství by měly vzniknout další výstavní prostory a nově navržené je i zpřístupnění Zdíkova paláce. Autorem přestavby je architekt Jan Šépka, který se podílel již na první fázi rekonstrukce. Šépka navazuje na původní Sokolův záměr a do prostor paláce vkládá prvky, které se jasně odlišují od stávajících historických částí. Při tvorbě nových prvků se záměrně omezuje na beton, sklo a kov, tedy moderní materiály, které se ve středověku v této formě nepoužívaly. Dotváří tak pestrý areál, kde lze vnímat hodnoty v neopakovatelné koláži stylů a rozmanitého tvarosloví architektury.

Pohřební schrány olomouckých Přemyslovců

Téměř tisíc let staré ostatky pravděpodobně přemyslovských knížat, zakladatelů olomouckého Klášterního Hradiska Oty I. (1045 - 1087), Oty III. (1122 -1160), jejich manželek Eufemie a Durancie, olomouckého biskupa Jana III. († 1157) a premonstrátského opata na Hradisku Roberta I. († 1269) znovuobjevili koncem minulého roku v kostele sv. Štěpána Prvomučedníka v Klášterním Hradisku zdejší farář Bedřich Přemysl Hanák a historik umění Leoš Mlčák.

Zatímco ostatky odvezli archeologové začátkem letošního srpna k dalšímu zkoumání do Prahy, cínový sarkofág a malovanou dřevěnou schránu, v níž byly kosti uloženy, si mohou zájemci prohlédnout na výstavě.

Ostatky nejstarších olomouckých Přemyslovců mají také přímý vztah k Václavskému náměstí – v 15. století byly dočasně umístěny v katedrále sv. Václava. Důvodem bylo zřejmě to, že husité zničili klášterní kostel na Hradisku, kam se ostatky vrátily až v 17. století. Ovšem během Třicetileté války zde zřejmě švédští vojáci hledali cennosti, a tak násilím otevřeli kryptu a tělesné pozůstatky v areálu rozházeli. Zachránili je za opata Bedřicha Schinalia, kdy je pietně vložili do cínové schránky.

Velkoformátové fotografie – European Heritage Label

Arcidiecézní muzeum Olomouc je společně s Přemyslovským hradem v rodině 38 významných evropských lokalit, které získaly prestižní ocenění European Heritage Label. Nyní je budou mít lidé možnost zhlédnout všechny na velkoformátových fotografiích.

Označení Evropské dědictví přibližuje místa s historickými a kulturními milníky spojujícími obyvatele i jednotlivé státy Evropské unie. Umožňuje cestovat nejen v čase, ale i po jednotlivých zemích od archeologických nalezišť k architektuře, od středověkých hradů k folklórním tradicím a krásným uměním. Během chvíle je tak možné navštívit klášter Cluny ve Francii, Archiv Koruny aragonské ve Španělsku či proslulé gdaňské loděnice v Polsku a dozvědět se přitom více o těchto místech.

Výstavu společně pořádají Zastoupení Evropské komise v České republice, Muzeum umění Olomouc a Národní památkový ústav, který je současně národním koordinátorem ocenění. Označení Evropské dědictví je součástí evropského programu Kreativní Evropa.