Moderní technologie talent nahradit neumí. Pro mladé tvůrce ale mohou být vítaným pomocníkem

Nové technologie umožňují budoucím muzikantům upravovat a skládat hudbu, ale nejsou schopny nahradit talent a jedinečnost jednotlivce. Hana Švajdová, pedagožka z Olomouce s třicetiletou praxí, může o tom svými zkušenostmi vyprávět. Letos se již potřetí zúčastnila stipendijního programu Akademie MenART pro nadané žáky, kde mohou studenti rozvíjet svůj talent pod vedením zkušených umělců. Technologie se staly nedílnou součástí uměleckých oborů, ale talent a osobní kontakt mezi učitelem a žákem zůstávají nezbytnými prvky při výuce hudby.

Přestože nové technologie umožňují mladým hudebníkům nahrávat, upravovat a tvořit hudbu a také najít inspiraci v mnoha online výukových programech, odborníci zdůrazňují důležitost osobního kontaktu mezi žákem a učitelem při výuce hudby, který moderní technologie nemohou nahradit. Podle odborníků je individuální přístup učitele k žákovi nutný, zejména v počátečních stadiích výuky na nástroj, aby žák získal pevné základy a nevytvořil si špatné návyky. Potřeby žáků se také rychle mění, a proto je třeba na ně pružně reagovat, což lze zvládnout pouze osobním kontaktem mezi učitelem a žákem. Pedagog by také měl umožnit žákům emocionální prožitek z hudby, což je neodmyslitelnou součástí hudby. Výuková videa jsou podle odborníků spíše vhodná pro začátečníky z řad dospělých, kteří nemají příležitost absolvovat lekce s učitelem a chtějí se naučit hrát jen tak pro radost. Moderní technologické postupy jako notové nebo aranžovací programy mohou práci s hudbou výrazně urychlit a zpřístupnit, ale talent v hudbě stále zůstává nezbytný.

Moderní technologie, k nimž by při běžném studiu neměli přístup, využívají také žáci, kteří jsou součástí programu Akademie MenART pro nadané děti. „Mentoři z řad profesionálních umělců sdílí svou zkušenost a osobní doporučení a zároveň žáky učí, jak se orientovat ve zdrojích a on-line nástrojích, kterých je nyní takřka neomezené množství,“ popisuje ředitelka MenARTu Dana Syrová. „Každopádně platí, že základem je znalost teorie a ovládnutí techniky, na tento aspekt kladou důraz všichni mentoři bez výjimky. Moderní technologie jsou následně v některých oborech velmi vítaným pomocníkem, který celý proces tvorby usnadňuje nahrát, předávat a dále na díle pracovat,“ dodává Syrová.

PhDr. Hana Švajdová pochází z hudební rodiny, hru na klavír studovala na konzervatoři v Kroměříži a Ostravské univerzitě. Na Základní umělecké škole „Žerotín“ v Olomouci učí již 24 let. „Na společné ‚muzicírování‘ s rodinou moc ráda vzpomínám. Proto se snažím podobné společné zážitky připravit i mým žákům a jejich rodinám, tak aby si spolu mohli zahrát doma i na koncertech. A najednou láska proudí beze slov,“ říká s úsměvem Švajdová.

Kromě klasické hry na klavír vyučuje také autorskou tvorbu. „Improvizaci jsem se začala postupně věnovat teprve před patnácti lety. Do té doby mi přišlo nemyslitelné jen tak si sednout ke klavíru a zahrát si pro radost. Improvizace a skládání vlastní hudby je ovšem pro umělce velice osvobozující. Nyní se v tom snažím podporovat i své studenty a dopřát jim radost z vlastní spontánní kreativity,“ říká Švajdová.

Inspiraci čerpá od svých stejně zaměřených kolegů a profesionálních umělců, se kterými pravidelně spolupracuje v rámci ročního stipendijního programu Akademie MenART. V klasické sekci zvyšovali svou profesionální i uměleckou úroveň pod dohledem pianisty Ivo Kahánka spolu se svým žákem Viktorem Skýpalou, který dnes studuje na konzervatoři v Brně. Improvizátor David Vlček zase těžil ze zkušeností saxofonisty a skladatele Marcela Bárty ve skupině volné tvorby. Letos spolu s Danielem Hodgkinsem, novým studentem oboru zvuková tvorba na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze (HAMU), čerpají kreativní inspiraci ve třídě skladatelky a klavíristky Beaty Hlavenkové.