Vědkyně z Přírodovědecké fakulty UP bude v rámci projektu s podporou programu Horizon Europe zkoumat podmínky pro uchování uměleckých děl v Itálii, Norsku a Česku.

Výsledky výzkumného projektu Pauly Lucero-Gomez z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci mohou v budoucnu pomoci snížit náklady muzeí a galerií na energii potřebnou k udržování optimální teploty a vlhkosti v místnostech s uměleckými díly. Badatelka s podporou programu Horizon Europe bude monitorovat vnitřní prostředí ve čtyřech muzejních budovách v Norsku, Itálii a Česku a vyhodnotí vliv kolísání teploty a relativní vlhkosti na degradaci materiálů uměleckých děl, zohledňující i vliv klimatické změny. Následně stanoví přípustný rozsah kolísání těchto parametrů pro bezpečné uchování uměleckých děl.

Paula Lucero se při návštěvě Benátek v roce 2018 pozastavila nad tím, že některá muzea spotřebovávají více energií než ostatní. „Dvě muzea v Benátkách, mezi nimiž byla i Galleria dell’Academia, se velmi lišila ve spotřebě energií. Jedno nebylo vybaveno klimatizací a obrazy byly ve špatném stavu. V tom druhém měli naopak vysoké účty za elektrickou energii potřebnou k chodu klimatizace, ale přesto byla umělecká díla také ve špatném stavu. Položila jsem si tedy otázku, proč jedno muzeum nemá žádné energetické výdaje a to druhé obrovské, přičemž stav uchovávaných uměleckých děl je podobný,“ uvedla Paula Lucero-Gomez.

Vědkyně se proto rozhodla pomocí monitoringu vnitřního prostředí čtyř muzeí v různých zeměpisných šířkách najít optimální rozmezí vlhkosti a teploty tak, aby se snížily energetické výdaje a jejich hodnota se přiblížila evropským standardům. „Budu se snažit zjistit, jak se muzea mezi sebou liší z pohledu nároků na vnitřní teplotu a vlhkost a jak vznikají rozdíly v energetických nákladech na uchovávání sbírek,“ podotkla Paula Lucero-Gomez.

Výzkum se odehraje v norských muzejních institucích Viking Ship Museum Oslo a Historical Museum of Oslo, v italské Galleria dell’Accademia di Venezia v Benátkách a na Státním hradě a zámku Český Krumlov. V muzeích mladá vědkyně rozmístí senzory, které budou snímat klima uvnitř a vně budovy.

„Chci tímto způsobem zjistit, za jakých podmínek lze nejlépe uchovávat předměty kulturní povahy. Poté bude možné na základě získaných poznatků nastavit klimatické podmínky v muzeích tak, aby se snížila energetická náročnost a aby se současně ochránila umělecká díla před poškozením,“ doplnila.

Úkol to nebude jednoduchý, jelikož klima uvnitř muzejních budov je třeba přesně vybalancovat podle sbírkového fondu. „Teplota urychluje stárnutí materiálů a výrazně ovlivňuje relativní vlhkost vzduchu, která také může uměleckým předmětům uškodit. Proto je nezbytné teplotu interiérů pečlivě sledovat a případně upravovat,“ upozornila Paula Lucero-Gomez. Optimální relativní vlhkost vzduchu se navíc pro různé materiály liší. Organickým materiálům, mezi které patří dřevo, textil či slonovina, škodí extrémně nízká i vysoká relativní vlhkost. Pro kovové předměty je zase vhodná co nejnižší vlhkost. „V muzejních expozicích je proto vždy nutné volit kompromis, který se odvozuje od nejcitlivějšího materiálu,“ uvedla chemička.

U vnitřní teploty je postup při ochraně uměleckých děl obdobný. V expozicích, kde jsou předměty zhotovené z různých materiálů, je podobně třeba vyhodnotit vliv na jednotlivé materiály.