Slavíme 130 let narození divizního generála Karla Husárka

Karel Husárek se narodil 31. ledna 1893 jako nejmladší ze sedmi dětí mlynářského pomocníka a jeho manželky v Čehovicích. Studoval na gymnáziu v Prostějově a maturoval s vyznamenáním. Byl nadaným houslistou a členem studentského orchestru v Prostějově a přihlásil se k Masarykově straně. Po maturitě začal studovat stavební inženýrství, ale musel přerušit studium kvůli 1. světové válce. Narukoval jako dobrovolník do rakousko-uherské armády, bojoval na frontách v Haliči a Rusku. V roce 1917 vstoupil do československých legií, kde se pod vedením generála Gajdy proslavil úspěšnými akcemi na Transibiřské magistrále. Vrátil se do Československa v hodnosti majora a přivezl si manželku Alevtinu z Jekatěrinburku.

V období první republiky zastával různé velitelské funkce, například v ženijních praporech v Bratislavě a v Praze. V letech 1924–1926 studoval v Paříži na Vysoké škole válečné a také na prestižní E´cole des Scientes Politique.

31. prosince 1933 se stal prvním zástupcem náčelníka hlavního štábu československé branné moci a v březnu 1935 se stal velitelem ředitelství opevňovacích prací. Od roku 1937 věnoval veškerou energii zpracování a realizaci opevňovacích prací proti hitlerovskému Německu. Tento ambiciózní program je známý také jako tzv. Husárkův program. Zastával i funkci šéfredaktora Vojenských rozhledů a přednášel na Vysoké válečné škole.

Po vyhlášení mobilizace zůstal k dispozici hlavnímu veliteli mobilizační armády generálu Ludvíku Krejčímu a stal se jeho nejbližším spolupracovníkem. Od října do prosince roku 1938 byl ministrem veřejných prací ve vládě generála Jana Syrového. Jeho úkolem bylo vybudovat dopravní infrastrukturu druhé republiky. Husárkův tým pracoval na dálničních spojeních a právě při tomto projektu vzniklo slovo dálnice.

V lednu 1939 z armády odešel a nastoupil jako zbrojní expert do Škodových závodů v Plzni. Působil jako ředitel závodu v Dubnici nad Váhom a následně pracoval i ve výzkumu Škodových závodů v Praze. Podílel se na přípravě a organizaci Pražského povstání v květnu 1945.

12. května 1945 byl zatčen a obviněn za účast ve zbrojním průmyslu v průběhu okupace, byl vyšetřován a v prosinci 1948 jej mimořádný lidový soud zprostil viny. V říjnu 1950 byl v důsledku politických čistek vojenským kárným výborem uznán vinným. Byl degradován na vojína a musel se vystěhovat z bytu.

V padesátých letech působil jako překladatel a jazykový korektor zahraničních publikací z oblasti průmyslu ve Státním nakladatelství technické literatury. Mohl zde využít svých jazykových znalostí, mimo jiné i čínštiny, kterou studoval po válce při Orientálním ústavu v Praze.

Začátkem šedesátých let odešel do důchodu. V roce 1965 poprvé a naposledy navštívil svého syna Vladimíra a jeho rodinu v Paříži. Potom se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Byl hospitalizován v několika léčebných zařízeních. Zemřel 26. července 1972 na následky senilní demence v psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích. V květnu 1974 byly jeho ostatky převezeny do Francie a později uloženy v rodinné hrobce v Rosay sur Lieure v Normandii.

Satisfakce se mu dostalo až po roce 1989. V roce 1991 mu byla vrácena vojenská hodnost. Byl oceněn udělením vyznamenání in memoriam – Kříž obrany státu (2008) a Řád Bílého lva I. třídy (2018). Jeho jméno nese od roku 2005 15. ženijní záchranná brigáda v Bechyni. Jeho odkaz a památku si připomíná v Prostějově Gymnázium Jiřího Wolkera. O jeho životě a práci pojednává monografie Vladimíra Husárka a Pavla Šrámka „Divizní generál Karel Husárek, stratég československé armády“ (Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění, Brno 2014).

Karel Husárek byl nejen důstojníkem, ale i diplomatem, technikem, filologem, překladatelem, znalcem jazyků, přírodních věd, matematiky, fyziky, mechaniky a hudby. K jeho přátelům patřili například národohospodáři Karel Engliš a Vlastimil Šádek, sinolog Jaroslav Průšek, armádní generál Ludvík Krejčí, hudebník a harfista Bedřich Dobrodinský , armádní generál Louis Eugene Faucher a jazykovědec František Trávníček.

Divizní generál Karel Husárek byl považován za vrchol prvorepublikové armády Československa. Představuje nám ideál profesionality a vlastenectví.