středa 27. listopadu 2024 Xenie

Kubistický altán ve šternberských Tyršových sadech se stal kulturní památkou

Altán se znaky kubismu stojící v Tyršových sadech ve Šternberku na Olomoucku se stal kulturní památkou. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury na základě návrhu olomouckých památkářů, podle nichž jde o výjimečnou stavbu.

Altán neznámého autora je podle odborníků dochován ve zcela autentickém stavu včetně detailů i materiálů. Dnes to řekl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Vlastimil Staněk.

"Altán je architektonicky hodnotné dílo meziválečné architektury spojující různé stylové inspirace, navazující na tradici pavilonků v lázeňských parcích. Z hlediska slohové typologie se jedná o výjimečnou a jedinou stavbu šternberského stavebního fondu a v regionu téměř nenachází srovnání," uvedl Staněk.

Altán byl slavnostně ve šternberských sadech otevřen v květnu 1931 a jeho prvním nájemcem byl cukrář Hans Hoffmann, který tu provozoval občerstvení. Stavba svým architektonickým členěním připomíná podle památkářů stavby kubismu, dobou vzniku v roce 1931 se však jedná spíše o styl art deco, čerpající ze směrů jako kubismus, futurismus a secese. I přes neutěšený stav památky, které hrozila demolice, nese podle Staňka hodnoty historické, umělecké a urbanistické. "Stejně jako kubistický altán v nedalekých Příkazích či rondokubistický kiosek ve Vrchlického sadech v Praze si altán ve Šternberku plně zasluhuje status kulturní památky," píše se v rozhodnutí ministerstva kultury.

Podle Anety Zlámalové z olomouckého pracoviště NPÚ je autorem stavby zřejmě regionální tvůrce, avšak poučený tvorbou kubistických architektů z center architektury, jako byli například Josef Gočár či Josef Chochol.

Zapsání šternberského altánu je dalším úspěchem olomouckých památkářů. Na stejný seznam se jim nedávno podařilo dostat třetí vilu ze souboru vil ve Vídeňské ulici v Olomouci, které navrhl rakouský architekt Jakob Gartner. Jde o vilu postavenou v neorokokovém stylu pro průmyslníka Hanse Passingera. Seznam letos rozšířil také kostel společně s budovou farního sboru Českobratrské církve evangelické stojící na nábřeží v Olomouci.

Zdroj: ČTK

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.