Stromy a vegetace nejednou bývají nepřímou příčinou závažných nehod

V letech 2001-2016 zemřelo po střetech se stromy 2 330 osob. Na vrub uvedených nehod šlo nemalých 15,9 procenta všech obětí dopravních nehod. Nejvíce mrtvých bylo z řad pasažérů osobních automobilů (2 008), následují motocyklisté (156), posádky nákladních automobilů (109), cyklisté (17), cestující v autobusech (6) a traktoristé (5). Střety se stromy se na celkovém  počtu nehod sice podílely jen ze 3 procent, ovšem na celkovém počtu jejich obětí z jedné šestiny. Nepřekvapí proto, že pravděpodobnost úmrtí při srážce se stromem je výrazně vyšší než u průměrné dopravní nehody. Na jeden tisíc všech nehod vyšetřovaných Policií ČR, ke kterým došlo v uvedeném období, zemřelo v průměru 6,8 osoby. Na jeden tisíc srážek se stromy to bylo 36,7 oběti, 5,4x více.

Stromy a vegetace nejednou bývají nepřímou příčinou závažných nehod

Ovšem je řada nehod, kde stromy a vegetace obecně bývají jejich nepřímou příčinou. Dle údajů zveřejněných Ing. Zorou Šachlovou a kol. se jedná o případy, kdy stromy, keře, vysoká tráva nebo polní plodiny rostoucí v rozhledových polích směrových oblouků a křižovatek brání rozhledu. Ze souboru cca 1100 znaleckých posudků bylo odvozeno, že 15 % nehod bylo iniciováno okolností, kdy řidič v rozhodujícím okamžiku neměl přes vegetaci dostatečný rozhled.

Nemohl tak reagovat včas. Nedostatečný rozhled bývá také příčinou nehod na železničních přejezdech. Další nebezpečí spočívá v tom, že stromy a keře způsobují střídání kvality povrchu silnice (např. suchý a mokrý), rovněž tak za slunného počasí se může rychle střídat ostré světlo a stín, což zvyšuje možnost přehlédnutí nebo pozdního rozpoznání problematické situace. Stromy rostoucí na krajnici nejednou narušují konstrukci vozovky a vytvářejí tak terénní nerovnosti. Jejich následkem může dojít ke zhoršení stability jedoucího vozidla. Defekty povrchu vozovky mohou rovněž bránit odtoku vody, což může být příčinou smyku.   

V roce 2016 rekordně nízký počet mrtvých

V loňském roce došlo na silnicích ke 2 697 srážkám se stromy vyšetřovaným Policií ČR. Vyhaslo při nich 75 lidských životů, tedy 13,8 procenta všech obětí dopravních nehod. Za hodnocených posledních 16 let to bylo nejméně. Druhého nejpříznivějšího výsledku bylo dosaženo v roce 2013 (86 obětí), naopak nejhorší byla bilance roku 2003 s 222 mrtvými. Nejvíce obětí bylo tradičně z řad cestujících v osobních vozidlech (64), s velkým odstupem následovaly nákladní automobily (9) a motocykly (1). „Pokud se jedná o počet obětí z řad motorkářů po kolizi se stromem, loňský rok byl jednoznačně nejpříznivější. Druhého nejlepšího výsledku bylo dosaženo v roce 2013, kdy zemřelo 5 jezdců v jedné stopě, naopak nejtragičtější byla bilance roku 2003 se 17 mrtvými,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Nejčastěji se loni umíralo po srážce se stromem na silnicích III. třídy (celkem 33 obětí), následují silnice II. třídy (20) a I. třídy (15). Naopak na místních komunikacích se jednalo o 5 obětí a na účelových komunikacích o 2 mrtvé.

Suverénně nejvíce obětí bylo po kolizích se stromy, ke kterým došlo ve Středočeském kraji – rovných 20. S velkým odstupem následují kraj Jihočeský (8) a kraje Jihomoravský a Pardubický (shodně po 7). Nikdo nezemřel v Praze, na Olomoucku přišla o život 1 osoba, na Karlovarsku 2. Jiné pořadí ovšem je, pokud hodnotíme počty mrtvých po kolizích se stromy k celkovému počtu obětí nehod. Zde byla nejhorší situace v kraji Libereckém s 21 %, v těsném závěsu byly kraje Středočeský a Zlínský s 19 %. Naopak premiantem byla dle očekávání Praha s nulovým podílem, velmi příznivá bilance byla i na Olomoucku (3 %) a Plzeňsku (7 %).  

Letos stejně mrtvých jako loni

Za prvních osm měsíců letošního roku přišlo o život při celkem 1 722 kolizích se stromy 46 osob, tedy stejně jako v roce 2016. Dalších 140 lidí bylo zraněno těžce a 994 lehce. Zatím nejtragičtějším měsícem byl červen se 13 mrtvými, naopak nejméně mrtvých bylo v srpnu (3) a dále pak v lednu a březnu (shodně po 4).

Stromy lemují silnice odnepaměti. S mohutným rozvojem motorizace však nejednou přispívají k zápisům do smutných statistik tragických dopravních nehod. Řidičům nezbývá, než s jejich přítomností počítat. „Statistiky fatálních nehod jednoznačně dokazují, že především při jízdě po úzkých okreskách je třeba vyvarovat se jízdy na hraně. Především do nepřehledných zatáček je radno najíždět s potřebnou rezervou. Při míjení se s protijedoucími vozidly se vyplatí zmírnit tempo jízdy a raději počítat s možnou chybou některého z motorizovaných kolegů. V přebujelé zeleni se může schovávat zvěř, která vběhne těsně před projíždějící vozidlo. Střídání osvětlených a tmavých úseků silnice s sebou nese riziko možného přehlédnutí chodce, cyklisty či neočekávané překážky,“ uzavírá Roman Budský.