sobota 23. listopadu 2024
Klement
pátek, 26. května 2017, 10:30
Loni zemřelo na českých silnicích 60 motocyklistů, nejméně od vzniku samostatné České republiky. Umírali i motorkáři bez přilby. Od ledna do dubna 2017 se meziročně zvýšil počet usmrcených jezdců v jedné stopě o 86 procent. Více než polovina z nich cizím zaviněním.
V roce 2016 zemřelo při nehodách vyšetřovaných Policií ČR celkem 60 motocyklistů, dalších 463 bylo zraněno těžce a 2 143 lehce. Průměrně činil v období let 1993-2015 podíl jezdců v jedné stopě na celkovém počtu obětí nehod 8,8 %, v loňském roce to bylo 11 %. Přesto však loni zemřelo nejméně motocyklistů od vzniku samostatné České republiky. Na celkovém počtu těžce zraněných se loni motorkáři podíleli 17,9 %, v případě lehkých zranění se jedná o 8,7 %. Tradičně se považují nehody zaviněné jezdci v jedné stopě za ty nejzávažnější. Loni ovšem byly daleko nebezpečnější střety zaviněné jiným účastníkem silničního provozu. „Zatímco na jeden tisíc dopravních nehod vyšetřovaných Policií ČR připadlo v průměru 5,5 oběti, u havárií z viny jezdců v jedné stopě to bylo 18 obětí, u nehod z cizího zavinění však 26,25 oběti,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Z celkem 2 828 nehod s účastí motocyklisty bylo z jejich strany zaviněno 1 609 z nich.
Nejčastějšími hříšníky byli jezdci na strojích o objemu válců 460-850 kubických centimetrů. Ti zavinili 569 nehod. Naopak nejméně bourali z vlastní viny ti, kteří sedlali motocykly o objemu válců 101-450 kubických centimetrů – celkem 167x.
Nejvíce obětí – celkem 12 - bylo při nehodách zaviněných motocyklisty mezi těmi, kdo jeli na stroji o objemu válců 460-850 cm3. Naopak nejméně usmrcených vykázaly nehody jezdců na motocyklech od 101 do 450 cm3 (1 oběť) a nad 1,25 litru (dva mrtví).
Již po řadu let neplatí, že jsou smrtelné dopravní nehody doménou mladých jezdců. Loni nejčastěji umírali motocyklisté ve věku 35-44 let (celkem se jednalo o 20 obětí), v těsném závěsu byla věková kategorie 25-34 let (18 obětí). Počet usmrcených jezdců ve věku 15-24 let byl stejný jako u jejich kolegů ve věku 45-54 let – shodně po osmi.
Nejčastěji motocyklisté umírali v květnu a srpnu (shodně po 13 obětech), v těsném závěsu byl červenec (12 mrtvých). Naopak žádný jezdec v jedné stopě nezemřel v lednu, únoru, listopadu a prosinci. Zatímco loni činil průměrný podíl motocyklistů na celkovém počtu obětí nehod 11 %, v květnu to bylo 29,5 %, srpnu 21,7 %, červenci 20 %, září 15,4 % a červnu 13,9 %. Z 2 828 nehod s účastí motocyklisty se stala naprostá většina ve dne, za viditelnosti nezhoršené povětrnostními podmínkami (celkem 2 479 případů). S obrovským odstupem následují nehody za soumraku či svítání (77 nehod), v noci, za nezhoršených povětrnostních podmínek a na komunikaci bez veřejného osvětlení (72 nehod) a konečně za dne, za viditelnosti zhoršené vlivem povětrnostních podmínek (48 případů).
Při nehodách zaviněných motocyklisty zemřelo 29 jezdců v jedné stopě, dalších 251 bylo zraněno těžce a 1 198 lehce. Hlavní příčinou těchto tragických nehod byla jednoznačně nepřiměřená rychlost jízdy. Ta loni zabíjela celkem 22x. Vysoký byl i počet těžce zraněných osob – 141. S velkým odstupem následují nesprávný způsob jízdy (4 mrtví a 75 těžce zraněných) a nesprávné předjíždění (3 oběti a 19 těžce zraněných). Stejně jako v roce 2015 žádný motocyklista nezemřel vlastní vinou z důvodu nedání přednosti v jízdě, nicméně statistiky zaregistrovaly 16 těžce zraněných.
Vinou ostatních účastníků silničního provozu se stalo 43 procent nehod s účastí motocyklistů.
Na pozoru by se měli mít především automobilisté. Nejčastěji ublíží svému jednostopému kolegovi tím, že mu při vjetí do křižovatky z vedlejší silnice nedají přednost v jízdě, nedají mu přednost v jízdě při odbočování vlevo, přehlédnou jej při vjetí do protisměru či se nedostatečně věnují řízení. „Jsou to právě nadprůměrně zranitelní motocyklisté, kdo by měl dbát na svou dostatečnou viditelnost pro ostatní. A určitě by měli za řídítka usedat i s potřebnou dávkou předvídavosti, aby byli schopni zabránit i nehodě z cizí viny,“ říká Roman Budský.
Od roku 1993 do konce roku 2016 zemřelo na českých silnicích celkově 2 244 motocyklistů, dalších 15 433 bylo zraněno těžce a 50 535 lehce. Nemálo bylo ovšem těch, kteří umírali či byli zraněni při jízdě bez ochranné přilby. Za uvedených 24 let tak možná zbytečně zemřelo 448 jezdců v jedné stopě, dalších 2 572 utrpělo těžké a 7 719 lehké zranění. Pozitivní zprávou je, že loni zemřeli „jen“ tři jezdci bez přilby, dalších 17 bylo zraněno těžce a 74 lehce. Ve všech případech se jedná o historické minimum. Dnes už se snad ani nechce věřit, že například v roce 1999 nemělo helmu 38 usmrcených, v roce 1993 celkem 427 těžce a 1 362 lehce zraněných motorkářů. „Jízda na motocyklu bez přilby je nerozumným hazardem. Kvalitní a řádně upevněná přilba skutečně chrání. Podle Světové zdravotnické organizace snižuje riziko vzniku smrtelného zranění cestujících na motocyklu o téměř 40 % a v případě těžkého zranění dokonce o více než 70 procent,“ doplňuje Roman Budský.
Zatímco rok 2016 byl pro motocyklisty historicky nejpříznivější, během prvních čtyř měsíců roku letošního se meziročně zvýšil počet mrtvých motorkářů o 6 na celkových 13 (z toho vinou motocyklisty 6). Na druhou stranu došlo k poklesu těžce zraněných z jejich řad o 7 na 56 (z toho vinou motocyklisty 33). Nejvíce motocyklistů letos zemřelo na Ústecku (3), v Praze (2) a dále pak krajích Středočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Libereckém a Karlovarském (shodně po 1). Nejvíce těžce zraněných jezdců v jedné stopě zaznamenaly statistiky ve Středočeském kraji (16) a v krajích Moravskoslezském a Jihočeském (po 9).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
