středa, 1. března 2017, 16:11
Téměř 3x vyšší riziko usmrcení je při noční nehodě za zhoršené viditelnosti než ve dne. Loni zemřelo o 115 osob méně než v roce 2015 – o 85 méně za dne, „jen“ o 30 méně za tmy. Za snížené viditelnosti uvádí statistiky také méně mrtvých chodců při nehodách v extravilánu, v obcích trend opačný. Opravdu postačí chránit chodce reflexními doplňky jen mimo obec?
V roce 2016 zemřelo na českých silnicích 545 osob, 177 z nich za tmy. V loňském roce tak zahynulo 32,5 % z celkového počtu usmrcených v nočních hodinách. Meziročně se tak snížil počet obětí nočních nehod o 30, jejich podíl na celkovém počtu mrtvých však narostl o 1,1 procenta. „V loňském roce totiž sice poklesl počet obětí nehod o 115, ovšem méně – o 85 případů - se umíralo především za dne,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Nejzávažnější noční nehody za zhoršené viditelnosti, ke kterým došlo na silnicích bez veřejného osvětlení
V průměru umíralo v roce 2016 na jeden tisíc nehod vyšetřovaných Policií ČR 5,5 osoby (jedná se o tzv. závažnost dopravních nehod). Nejméně závažné byly nehody, ke kterým došlo ve dne za nezhoršené viditelnosti. Při nich na jeden tisíc nehod přišlo o život 4,7 osoby. V noci za nezhoršené viditelnosti na silnicích bez veřejného osvětlení však na stejný počet nehod zemřelo 10,2 a za zhoršené viditelnosti dokonce 12,8 osoby. Příznivé ukazatele naopak vykazují nehody v noci na komunikacích s veřejným osvětlením. Za nezhoršené viditelnosti zemřelo průměrně 4,1 osoby na tisíc nehod, za viditelnosti zhoršené pak 7,1 osoby.
Kdo za tmy nejčastěji umírá?
Z celkově 177 obětí loňských nočních nehod bylo:
Při nehodách, ke kterým došlo v noci, meziročně výrazně poklesl počet usmrcených cestujících v osobních automobilech (o 21), méně bylo i mrtvých chodců či cyklistů (shodně o 6). Naopak vzrostl počet obětí z řad motocyklistů (o 2) a pasažérů v nákladních vozidlech (o 4).
Noc je nebezpečná především pro chodce
Pokud se jedná o poměr usmrcených v noci k celkovému počtu mrtvých v dané kategorii, jednoznačně vedli s 59,5 procenta chodci. To bylo více než v roce 2015, kdy se jednalo o 55% podíl. S velkým odstupem následují cestující v osobních automobilech (29,2 %), cyklisté (23,1 %), pasažéři v nákladních vozidlech (18,2 %) a konečně motocyklisté (13,3 %).
Dlouhodobě většina chodců umírá za tmy. V roce 2016 se jednalo o 66 fatálních případů. Dalších 11 smrtelných případů z jejich řad zaregistrovaly statistiky při nehodách, ke kterým došlo sice za dne, ale za snížené viditelnosti. „V loňském roce tak 69,4 procenta chodců přišlo o život při nehodě, ke které došlo za tmy a obecně za snížené viditelnosti – za deště, mlhy, sněžení, svítání či soumraku,“ upozorňuje Roman Budský.
V obci loni zahynulo při nočních nehodách 38 chodců, o 4 více než v roce 2015. Dalších 11 z nich přišlo o život ve dne za snížené viditelnosti. I zde byl zaregistrován meziroční nárůst usmrcených, konkrétně o 3 případy. Opačný trend zaznamenaly statistiky nehod u nočních smrtelných nehod chodců, ke kterým došlo mimo obec. Loni jich zemřelo 28, o 10 méně než v roce 2015. A zatímco předloni při nehodách ve dne za snížené viditelnosti zahynuli 3 chodci, loni se podobné nehody obešly bez obětí z jejich řad. „Nabízí se tak otázka, zda je aktuálně stanovená povinnost pro chodce používat vhodné reflexní doplňky jen při pohybu v extravilánu pro zajištění jejich bezpečnosti dostačující. Zahraniční zkušenost naznačuje, že nikoliv. Například v Estonsku, Finsku či na Slovensku postupem času rozšířili povinnost pro chodce používat reflexy i při pohybu na silnicích v obcích,“ uzavírá Roman Budský.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.