Report: Zimní projížďka Ološlapem? S pončem přes ramena a punčem v těle žádný problém

Jestli sem tam projdete přes Dolní náměstí, určitě jste si všimli, že na dolní hraně, mezi zaparkovanými auty, stojí i samotný Ološlap. Tušíte správně, že tam nestojí pro nic za nic. Šimon Pelikán totiž své vozítko, kterým začal Olomoučany a turisty vozit po Olomouci na začátku léta, nezazimoval, a dál nabízí historické jízdy Olomoucí i v zimních měsících. S redakcí jsme se rozhodli, že zkusíme, jaké to je, absolvovat více jak hodinovou jízdu městem v mínusových teplotách.

K Olopunči, vjezdem, kde Šimon Pelikán a jeho tým prodává doslova horkou novinku letošní zimy, jsme s redakcí dorazili krátce před šestou hodinou večerní. Mrzlo – mobil nám ukazoval krásné tři stupně pod nulou. Ideální čas projet se Olomoucí otevřeným vozidlem, které navíc musíte ještě vlastníma nohama popohánět.

Ujal se nás Pavel Štolfa, řečený Štolfík, jeden z nejblizších spolupracovníků Šimona Pelikána a nás ološlapový průvodce pro dnešní večer. Hned na začátku vytáhl ze sudu, který je umístěn na přídi Ološlapu, kárované ponča: "Věřte mi, budou se vám hodit," řekl s šibalským úsměvem. "Zahřejete se sice šlapáním a punčem, ale jedna vrstva navíc neuškodí," pokračuje, zatímco doprostřed Ološplapu umisťuje třílitrovou várnici s punčem.

Ološlap je až pro deset lidí, nás se sešlo "jen" pět. "No, tak si holt do kopečků víc máknete, ale dá se to. A alespoň pro každého zbyde víc punče," směje se Štolfík a usedá za volant Ološlapu a pouští přes svůj mobil do výkonných reprobeden Kabáty, zatímco my se snažíme nasoukat každý do svého ponča.

Nakonec se to přes počáteční problémy povedlo, čas vyrazit! Naléváme si první punč, sedáme si na kožešinou potažené sedačky Ološlapu a kyneme prvním Olomoučanům, zatímco se rozjíždíme směrem do Kateřinské a dál do Bezručových sadů. "Zrovna Peťka (redaktorka, pozn. redakce) bude mít šlapání jednodušší, její pedály jsou napojeny na elektromotor, který trochu pohání celý Ološlap," říká Štolfík, zatímco se s Ološplapem proplétá mezi lidmi.

Zanedlouho zatáčíme do Bezručových sadů, kde už je lidí méně, a tak si můžeme i trochu popovídat. "Normálně bych tady dělal výklad o historické Olomouci a jejich hradbách, ale to určitě redakce Olomoucké Drbny slyšela už několikrát," podotýká náš průvodce. Na otázku, kolikrát jezdí s Ološlapem v zimních měsících, odpovídá: "Jezdíme méně než v létě, to je jasné, ale průměrně alespoň jednou týdně vyjíždím. Teď o Vánocích toho bude více, takže se možná denní průměr jízd zvedne" říká Štolfík, když zrovna s Ološlapem projíždíme ztichlými sady.

Punč z várnice pomalu ubýval, prsty pravda trochu křehly a cesta ubíhala dál z Bezručových sadů po hlavní silnici směrem na náměstí  Republiky a poté až na Horní náměstí. Tam celá ološlapová výprava zastavila, Štolfík šel koupit do jednoho ze stánků výbornou klobásu, zatímco my jsme pózovali před lidmi, kteří si Ološlap se zájmem fotili.

Na náměstí jsme byli zhruba v polovině naší vyjížďky – je čas bilancovat. Ve várnici nám zbývalo ještě zhruba polovina punče, nemuseli jsme se tedy bát, že dojedeme s prázdnou. Co se zimy týče, ponča opravdu splnila své a až na zkřehlé prsty to nebylo zase tak zlé. Hodně nám pomohlo samotné šlapání, které nás zahřálo, do kopců pravda někdy až až.

Cesta nám dále ubíhala do Riegrovy ulice, poté jsme přejeli rušnou Tř. Svobody a zajeli do znovu do parku. Tam zase nastala klidnější část, doplnili jsme hladinku punče v těle a pomalu si vychutnávali jízdu parkem. Závěr patřil mávání lidem v Pavelčákově ulici, na Horním náměstí a při samotném parkování Ološlapu zpět na Dolním náměstí. 

Suma sumárum, na Ološlapu se dá po Olomouci i v zimě. Punče a ponča jsou zapotřebí, stejně tak je potřeba zastavit se po jízdě i na námořnickém punči, jehož základ tvoří kvalitní víno z Vinárny u Zlatky, na základě Ološlapu.

Čtěte více:

• Zloděj vykradl majiteli sklep v domě na ulici Jarmily Glazarové, způsobil škodu za 90 tisíc korun 
• Před pěti lety zemřel prezident Václav Havel 
• Majk Spirit a živá kapela? Toto spojení oslnilo Olomouc