Z olomouckých školek zmizela umělecká díla. Jejich osud je nejistý

Prvním příkladem je skleněná mozaika Studánka mládí od olomoucké umělkyně Anny Grmelové, která od roku 1976 zdobila mateřskou školu na ulici Nedvědova. Dílo zapadalo do konceptu dalších děl, která se objevila v rozsáhlém areálu škol mezi ulicemu Heyrovského a Nedvědova.

Druhým odstraněným dílem je ještě o deset let starší pískovcový reliéf Hrající si děti u vstupu do školky Sedmikráska na Škrétově ulici. Ten navrhl olomoucký rodák Karel Lenhart, který je autorem řady dalších děl po našem městě.

Díla se na svá původní místa pravděpodobně nevrátí

Podle tiskové mluvčí města Radky Štědré jsou obě díla uložena do depozitu a o jejich osudu zatím nebylo rozhodnuto. „V případě mozaiky Útvar hlavního architekta magistrátu prověřuje, zda je technicky možné umístit ji na původní místo. Pokud to možné nebude, navrhne jiné vhodné umístění v areálu mateřské školy,“ říká Štědrá.

V případě pískovcového reliéfu je jasné, že se na své původní místo nevrátí. „Vzhledem k tloušťce izolace, která je 28 cm, a vysoké hmotnosti kamenného reliéfu nebylo technicky možné zajistit umístění reliéfu zpět na jeho původní místo,“ uvádí Štědrá. Také zde je věc konzultována s Útvarem hlavního architekta magistrátu, který má najít pro reliéf nové místo. Ten samý útvar ale zároveň navrhl úpravu barevnosti fasády a umístění loga školky na fasádu. Dá se tedy očekávat vhodné zacházení s uměleckými díly?

Přitom jen několik desítek metrů od mateřinky na Nedvědově můžeme vidět příklad toho, že i v Olomouci se dá zacházet s uměleckými díly s úctou. Fontána Zrození Venuše před bývalým kulturním domem Zenit prošla před několika lety zdařilou renovací, kdy byla vyčištěna, opravena a získala kolem sebe více prostoru. Může tak teď dělat radost tisícům obyvatel, kteří v této lokalitě bydlí.