V prostějovském centru byla odhalena bronzová socha Jiřího Wolkera

„Základem díla se stala autentická dobová fotografie Wolkera uvolněně spočívajícího na lavičce v nenucené póze. Zachycuje ho v období, kdy již opustil chlapecké roky, dospěl, ale ještě nebyl poznačen smrtelnou nemocí," uvedl autor sochy Miloš Karásek.

Bronzová plastika byla vytvořena s pomocí dobových fotografií, posmrtné masky a soukromých artefaktů. „Na základě průzkumu archivní fotodokumentace vznikla počítačová rekonstrukce hlavy Jiřího Wolkera a ta byla verifikována porovnáním se skenem posmrtné masky. Tak vznikla maximálně objektivní podoba básníka," řekl Karásek.

Následně byl v prostorovém skeneru nasnímán figurant v dobovém kostýmu, kterého Karásek naaranžoval do polohy odpovídající fotografii. „Hlava i tělo byly počítačově spojeny do jednoho celku, který byl vytištěn ve speciální 3D tiskárně. Tak vznikla plastová figura, která byla po autorských úpravách použita jako model pro finální bronzovou plastikou," uvedl Karásek.

Socha básníka byla posazena na běžnou lavičku z mobiliáře náměstí T. G. Masaryka. „Chtěl jsem osadit novou sochu v civilním prostředí bez okázalé obřadnosti a přehnané piety, bez podstavce, aby se skoro nepozorovaně objevila na svém místě," dodal Karásek.

Jiří Wolker se narodil 29. března 1900 v Prostějově. První literární pokusy si odbyl již během pobytu na prostějovském gymnáziu. Po jeho absolvování odešel do Prahy, kde se zapsal na práva a zároveň docházel na literární přednášky na filozofické fakultě. Wolkerovo studium však přerušila tuberkulóza, které básník ve věku pouhých třiadvaceti let podlehl. K nejznámějším Wolkerovým dílům patří básnické sbírky Host do domu (1921) a Těžká hodina (1922). Wolker se však věnoval i literární teorii. Byl mimo jiné autorem stati Umění všední, či nedělní?, v níž obhajoval principy proletářsky orientované básnické tvorby.