čtvrtek 21. listopadu 2024 Albert

Prostějovští budou volit název nového parku. Podívejte se, z čeho mohou vybírat

Název nového parku na Okružní ulici v Prostějově si lidé mohou zvolit sami. Radní města vyhlásili anketu, která bude dostupná online i v tištěné podobě. Kromě navrhovaných názvů lidé mohou nabízet také vlastní nápady.

Na výběr budou pojmenování po významných prostějovských rodácích, jejichž jméno dosud nenese žádné náměstí, škola, ani ulice. Podle primátora Františka Jury byly pojmenování vytipovány ve spolupráci s kronikářkou města Hanou Bartkovou. „Anketa poběží na webu města v elektronické podobě a také v tištěné podobě v Prostějovských radničních listech,“ sdělil primátor a podotkl, že v ní bude také prostor pro vyjádření jiného návrhu pojmenování parku.

Součástí právě stavěného parku o rozloze zhruba 1,4 hektaru bude nově vysazená zeleň, síť cest a stezek, zpevněné plochy, drobná architektura a mobiliář. „V novém parku nezapomínáme na řešení systému hospodaření se srážkovou vodou," řekl již dříve primátor.

„Vybudování tohoto parku a parků obecně považuji, s ohledem na životní prostředí za zcela zásadní. Je třeba, co možná nejvíce posílit zelené plíce města," uvedla dříve primátorova náměstkyně Milada Sokolová (ODS).

Návrhy pojmenování parku:

Havránkovy sady – František Havránek, městský zahradník, zasadil se o vybudování skleníkové zimní zahrady v Brněnské ulici, byl autorem projektu na úpravu nově založených Kolářových sadů a botanické zahrady, člen kuratoria botanické zahrady a zakládající člen prostějovského Okrašlovacího spolku;

Winterovy sady – Bruno Winter, mecenáš, továrník, čestný občan města Prostějova. Zakladatel sladovnické tradice v Prostějově, jím založená sladovna funguje dodnes; zakladatel továrny na výrobu knoflíků v Prostějově Kornolit. Prostějovskému muzeu věnoval svoji cennou sbírku hodin. V roce 2018 mu bylo uděleno Zastupitelstvem města Prostějova čestné občanství;

Brecherovy sady – Gideon Brecher, lékař, vědec, lidumil, spisovatel - Od roku 1831 až do své smrti působil Gideon Brecher jako lékař. Jeho pacienti oceňovali jeho vlídnost, dobrosrdečnost a obětavost. Za svou práci v době epidemie cholery za prusko-rakouské války v roce 1866 obdržel písemné poděkování prostějovského městského zastupitelstva. V roce 1869 založil ve svém nadačním domě v ulici Sádky č. 2 starobinec a chorobinec. Fungoval ještě ve 20. a 30. letech 20. století a průměrně zde žilo 12–14 občanů;

Ševčíkovy sady – Václav Ševčík, nestor prostějovských fotografů byl především vyhlášeným a vyhledávaným portrétistou, rád však fotil i prostějovskou architekturu. Svým objektivem zvěčnil spoustu objektů, které již neexistují. Na výzvu dr. Kühndla nafotil krátce před vypuknutím 2. světové války významné prostějovské stavby, muzejní exponáty a výtvarná díla a zabezpečil tak jejich dokumentaci před případným zničením a poškozením;

Součkovy sady – Vladimír Souček, stavitel, ochránce přírody, amatérský geolog, spolupracovník Okresního vlastivědného muzea, byl konstruktérem a realizátorem řady inženýrských a průmyslových staveb, především konstruktér mostů přes Moravu a její přítoky. Od roku 1956 byl okresním konzervátorem Státní památkové péče a ochrany přírody. Zasloužil se o záchranu a rozšíření přírodních rezervací na Prostějovsku, při muzeu založil Přírodovědný kroužek, vytvořil nové geologické a paleontologické expozice (například čelechovický devon, Velký Kosíř, Dolní Vinohrádky). Věnoval se také průzkumu a statickému zajištění některých památek (například plumlovský zámek). Též aktivní hudebník, amatérský herec ve spolku Tyl, sbíral obrazy a grafiku. Jeho zásluhy byly připomenuty po jeho úmrtí (v roce 1969) vydáním zvláštního čísla muzejního zpravodaje v podobě sborníku (In memoriam Ing. Vladimíra Součka, Zprávy Vlastivědného muzea v Prostějově, 8. ročník, 1970);

Mládkovy sady – Jan Mládek – zahradník, živnostenský, sokolský a komunální činitel, vedoucí zahradnictví na Brněnské ulici. Aktivní člen Sokola II Prostějov a pozdější starosta, byl členem živnostenské strany. Za tuto stranu byl v letech 1919–1923 zastupitelem a radním Prostějova, měl na starosti hospodářský a později stavební referát. Jako funkcionář Sokola byl v roce 1940 zatčen a spolu s dalšími funkcionáři deportován do koncentračního tábora v Dachau. Byl popraven 15. 3. 1942 v Osvětimi. Jeho jméno je uvedeno na pamětních deskách ve vestibulu sokolovny na Skálově náměstí a v budově radnice.

Čtete také:

Ohodnoť článek

Autoři | Foto prostejov.eu

Štítky Prostějov, park, Okružní, anketa, zeleň

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.