Matku z Přerova usvědčila z vraždy tříleté dcery krev dítěte za nehty. Výjimečný trest ale nakonec nedostala

Žalobkyně původně žádala výjimečný trest 25 let, soud trest nakonec uložil v základní sazbě 15 až 20 let. „Máme za to, že zákonné podmínky pro uložení výjimečného trestu zde splněny nejsou,“ uvedl soudce Petr Sušil.

Jedinou polehčující okolností je podle soudu to, že žena dosud nebyla trestána. K jednání se nedoznala, opakovaně uvedla, že si na osudné události nepamatuje, ale že by dítěti nikdy neublížila. „Nemáme pochybnosti o tom, že poranění jí způsobila obžalovaná,“ podotkl soudce. Pod nehty obžalované byla nalezena nejen DNA dívenky, ale i její krev. Ta se nacházela i na triku obžalované.

Tragédie se stala loni 14. srpna, tělo dítěte se našlo v jednom z bytů v Purkyňově ulici v Přerově. Podle znalkyně Olgy Císařové mělo dítě na těle četná poranění, některé bodné rány byly tak hluboké, že prošly skrz tělíčko. V hrudníku našli znalci 15 bodnořezných poranění, z nichž polovinu dítě utrpělo za života, jedna bodná rána byla zasazena do oka. Příčinou smrti bylo podle znalců vykrvácení. Dítě bylo vystaveno enormnímu násilí, znalkyně u soudu uvedla, že takový případ za 45 let praxe nezažila.

Podle znalců si žena byla vědoma svého jednání

Podle soudu vraždu spáchala v úmyslu přímém, a to vzhledem k intenzitě útoku a četnosti násilí vedeného proti obličeji a hrudníku. „Zvlášť přitěžující okolností je to, že čin spáchala jak surovým, tak trýznivým způsobem. U surového způsobu jde o takovou míru brutality, která se vymyká obvyklému rámci. Obžalovaná použila vůči tělu poškozené čtyři stupňující se mechanismy násilí,“ uvedl soudce Petr Sušil. Dodal, že matka dceři nedala žádnou šanci.

Kriminalisté navrhli podání obžaloby letos v červnu, s uzavřením případu čekali na výsledky znaleckých posudků. Podle znalců si žena byla vědoma svého jednání. Droga dezorganizovala její myšlení a chování, vzápětí po činu však byla schopna reálné reflexe, uvedl u soudu znalec. Klinický psycholog označil obžalovanou s IQ 87 za manipulativní a lživou, kvůli masivním nedostatkům v sociální přizpůsobivosti je z jeho pohledu resocializace beznadějná.

Po vraždě žena běhala polonahá po domech a křičela, strážníci ji přivolali sanitku, která ji poté odvezla do psychiatrické léčebny. Obhájce žádal, aby ji soud zprostil viny, a to podle zásady, že v pochybnostech má rozhodnout ve prospěch obviněného. Podle obhajoby se neprokázalo, že by čin spáchala obžalovaná.