Přerov byl povýšen na město před 630 lety. Od roku 1990 je jeho historické jádro městskou památkovou zónou

V té době patřilo plumlovské panství, do kterého spadal i Prostějov, pánům z Kravař. Petr z Kravař zde v roce 1391 založil klášter augustiniánů a v roce 1406 udělil Prostějovu privilegium, kterým významně rozšířil městská práva. Slibný rozvoj zabrzdily husitské války, během kterých byl například vypálen klášter.

Poté, co rod pánů z Kravař v roce 1466 vymřel po meči, patřilo plumlovské panství i s Prostějovem dvěma významným rodům - Pernštejnům (1495-1599) a Lichtenštejnům (1599-1848). Pernštejnové zahájili stavbu hradeb, ve městě vyrostla řada honosných staveb, především díky působení stavební huti Jana z Pernštejna (stará radnice, zámek, portál Černého dvora). Za Lichtenštejnů se město muselo vyrovnat s důsledky třicetileté války, kdy bylo vypleněno Švédy, a koncem 17. století s ničivým požárem. Poté dostalo barokní ráz, mimo jiné zde vyrostl barokní klášter Milosrdných bratří s nemocnicí.

Velký rozmach město zaznamenalo v době osvícenství koncem 18. století. Především díky židovské obci, která zde byla jednou z nejpočetnějších na Moravě, nastal prudký rozvoj obchodu i průmyslu. Prostějov se mimo jiné stal centrem výroby oděvní konfekce. První továrnu na výrobu konfekce v Evropě zde v roce 1858 založil Maier Mandl, později zde desítkám zdejších výrobců dominovali Arnošt Rolný a Jan Nehera, po znárodnění národní podnik Oděvní průmysl (OP) Prostějov.

V současnosti je Prostějov se zhruba 44 tisíci obyvateli statutárním městem v čele s primátorem. Průmyslu dominuje strojírenství, potravinářství a textilní výroba, byť slavná OP Prostějov zkrachovala a její budovy byly zlikvidovány. Historické jádro města, jemuž dominují nová i stará radnice, řada měšťanských domů (např. U Zlaté studny), zámek, několik kostelů či barokní morový sloup, je od roku 1990 městskou památkovou zónou.