V Hranicích byla otevřena opravená proluka u synagogy. Plastika odkazuje na historii židovské komunity

Plastika od Christine Habermannové von Hoch, dcery zakladatele mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston Alfreda Habermanna, nese název Nicocot - fragmenty světla. Jde o výtvarný objekt určený k sezení. „Christine Habermann žila s otcem několik let v Izraeli, má tedy blízko také k židovské symbolice, kterou ve svých dílech někdy využívá," uvedl mluvčí radnice.

Proluka vedle synagogy v Janáčkově ulici byla jedním z posledních zanedbaných míst v historickém jádru města. Dosud nevzhledný prostor zaplňovaly pouze keře. Autorem úpravy je architekt Tomáš Kratochvíla. Na začátku letošního roku se rozhodl věnovat svou finanční odměnu na vznik plastiky připomínající osud hranických Židů při předávání Ceny města Milan Hein, kterému část rodiny zahynula za 2. světové války v koncentračních táborech. Mezi dárce se poté připojily i další osobnosti. Výtvarný objekt k sezení poté v proluce nahradil navrženou lavičku. Příští rok hodlá radnice opravit i takzvané Židovské schody, které lemují synagogu z druhé strany.

Autorka plastiky má k městu a jeho okolí blízký vztah; podílela se například na společné realizaci plastiky Tilia v Lipníku nad Bečvou podle posledního návrhu svého otce Alfreda Habermanna. Pro rekonstruovaný kulturní dům Echo v Lipníku vytvořila kovová svítidla. Stále jezdí na nedaleký hrad Helfštýn, kde vedla kurzy uměleckého kování.

Důstojná připomínka obětí holokaustu v Hranicích dosud chyběla. Židé mají přitom v oblasti Hranic a nedalekého Lipníku nad Bečvou dlouholetou historii sahající až do 15. století, v Hranicích se usídlili na počátku 17. století. Zdejší synagoga byla vystavěna v druhé polovině 19. století, nahradila původní, která již svými prostory komunitě nestačila. Většina obyvatel židovského původu z Hranic a okolí byla vystěhována transportem 22. června 1942. Nejvíce z nich zemřelo v koncentračním táboře v Osvětimi, ale také v Terezíně a v nacistickém vyhlazovacím táboře v Treblince.