Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce je novou národní kulturní památkou

„Bazilika na Svatém Kopečku je jednou z nejvýznamnějších památek v kraji i celé arcidiecézi, toto poutní místo po staletí navštěvují zástupy poutníků a zároveň je to místo s velkou historickou i architektonickou hodnotou. Prohlášení za národní kulturní památku ze světského pohledu jistě pomůže zvýšení prestiže místa a šíření povědomí o něm mezi lidmi," řekl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Prohlášením se toto místo podle památkářů zařadilo mezi kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. „V tomto případě jde o legislativní uznání faktického stavu, kdy poutní místo na Svatém Kopečku u Olomouce patří po staletí mezi pilíře duchovních dějin Moravy s vyjádřením v bohaté umělecké výzdobě barokního areálu," řekl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Areál na Svatém Kopečku vlastní a provozují strahovští premonstráti. Bazilika prošla dílčími opravami, řada prostor areálu je ale stále v nevyhovujícím stavu. Zařazení poutního místa mezi národní kulturní památky by mělo otevřít cestu k evropským dotacím na dlouho plánovanou obnovu, jejíž náklady se odhadují až na 120 milionů korun. „Je to podmínkou toho, abychom mohli čerpat dotace. Slibuji si od toho to, že sem dotace přijdou a budeme moci alespoň část areálu opravit. Ocení to návštěvníci, otevřeno má být několik průvodcovských tras, prostory by měly být ještě hezčí a funkční. Lidé by se mohli dostat do prostor, kam se ještě nedostali," řekl svatokopecký farář Petr Slaboch.

Projekt počítá s rekonstrukcí baziliky, takzvaných reprezentačních prostorů v pravém křídle, rezidence a ambitů. Po rozsáhlé rekonstrukci by se měla některá místa také zpřístupnit návštěvníkům, například takzvané Svaté schody, které představují významné poutní místo, či historická knihovna. Součástí plánu je i restaurování historických sochařských i malířských děl, rekonstrukce oltářů, vitráží či historických podlah.

Historie tohoto poutního místa se začala psát na počátku 17. století, kdy nechal olomoucký obchodník Jan Andrýsek na tomto místě vybudovat malou kapli zasvěcenou Panně Marii. Pro narůstající počet poutníků vybudovali premonstráti z Hradiska v letech 1669 až 1679 prostorný kostel podle návrhu vlašského architekta Giovanniho Pietra Tencalla. Chrám byl papežským dekretem v dubnu 1995 povýšen na baziliku minor a poctěn papežskou návštěvou 21. května téhož roku.

V Olomouckém kraji je třináct nemovitých kulturních památek a jedna movitá - Šternberská madona. Na tento seznam je zařazen například hrad Bouzov, Šternberk, papírna ve Velkých Losinách, Klášterní Hradisko v Olomouci, zámek Jánský Vrch, zámek ve Velkých Losinách, olomoucká Vila Primavesi nebo soubor barokních kašen a sloupů v Olomouci.