Hrabáč kapský je novým vzácným přírůstkem v Olomoucké zoo

Chovný pár hrabáčů kapských, samec pocházející z Jekatěrinburgu a samice z Prahy, přinesl 8. dubna velkou radost do Olomoucké zoo. Tehdy samice Nyota přivedla na svět malého mimozemšťana - ušatý zázrak, o němž se říká, že je ošklivý, až krásný. V cestopisech Emila Holuba je tento tvor nazýván kuťošem, ve svahilštině zase kukukifika... Hrabáč kapský má totiž mnoho různých pojmenování.

"Obavy z odchovu jsme měli, neboť u hrabáčů platí, že porodit ještě neznamená úspěšně je vychovat. Dnes však s radostí oznámíme, že odchov hrabáče se nám podařil. Jeho přibývání na váze bylo úctyhodné. Při porodu vážil 1530 gramů, za měsíc váha stoupla na 6,8 kg, po necelých dvou měsících již vážil 10,9 kg a včerejší vážení ukázalo hmotnost 18,7 kg," sděluje zooložka Ing. Eliška Veselá.

Olomoucká zoo se věnuje chovu hrabáčů kapských od roku 2017 a od té doby již má několik úspěšných odchovů. První mládě, které se podařilo v Zoo Olomouc vychovat, přišlo na svět 26. března 2020.

Hrabáč patří mezi vysoce vzácně chované druhy zvířat. Pouze přibližně 25 evropských zoo se věnuje jeho chovu, a z toho jen 7 zahrad dokáže úspěšně odchovávat tato zvířata. Každý odchov mláděte je považován za malý zázrak, neboť matka může mládě zavrhnout, a to může být i náročné pro mládě samotné, které nemusí být životaschopné nebo nesaje od matky. Důvodů nezdaru může být několik.

V České republice máme možnost setkat se s hrabáči v zoo v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci.

Hrabáč je zavalitý a téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a jeho končetiny jsou opatřeny dlouhými drápy. Svého zvláštního vzhledu dosahuje díky kombinaci rysů několika zvířat dohromady: má ocas podobný klokanovi, protáhlý prasečí rypáček a uši jako zajíc. Kreslíř by si na něm vyhrál! Během spánku dokáže hrabáč sklopit uši podél hlavy. Určení pohlaví je složité, protože samci mají varlata uložená v dutině břišní. Pro přesnou identifikaci je tedy nutná analýza DNA.

S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže a oblíbení mouční červi.