V Zoo Olomouc opět k vidění kolonoky, dlouho očekávaný návrat druhu

Tato vzácná zvířata se poprvé dostala do chovu v roce 1996, kdy byli dovezeni čtyři jedinci z Ruska. Od té doby se v zoo narodilo již více než 60 mláďat. Současný chov je zajištěn prostřednictvím páru, složeného ze samce ze zooparku v Chomutově a samice ze Zoo Neuwied v Německu, informovala zooložka Ing. Jitka Vokurková.

Kolonok je druhem, který je nejaktivnější v noci a za soumraku, kdy vyhledává potravu. Během jediné noci dokáže urazit až osm kilometrů. Jedná se o dravce, který sehrává významnou roli v regulaci populací hlodavců. Jeho lovecký repertoár zahrnuje krysy, mláďata rybáků malých a jejich vajíčka, rejsci, myši a další hlodavce. Při hledání potravy se neváhá ponořit i do sněhových závějí. Když je v ohrožení, projevuje velkou agresivitu a podobně jako jiní příslušníci skupiny kunovitých vypouští na nepřátele páchnoucí tekutinu. Mezi jeho predátory patří především draví ptáci, jako jsou sovy a jestřábi.

V přírodě čelí kolonok několika hrozbám, včetně ztráty svého životního prostředí a lovu pro kožešinový průmysl. Jeho zimní srst je hustá, měkká a načechraná. Kožešina kolonoka je ceněná a využívá se především jako dekorační prvek oděvů. Kromě toho se z jeho srsti vyrábějí i chlupy do štětců, které jsou široce využívány v různých oblastech.

Kolonok (Mustela sibirica), neboli lasice sibiřská, je malá kunovitá šelma, podobná norkovi evropskému či fretce. Vyskytuje se v severní Asii od Uralu až po Dálný východ, Koreu, Čínu, Tibet a sever Thajska kde obývá lesnaté oblasti, často v okolí vodních ploch, nevyhýbá se ani obydleným místům. Většinovou část dne tráví v dutinách stromů, podzemních norách, či skalních puklinách. Za vděk vezme třeba i neobývanou norou hlodavců. Samec se může během reprodukční sezony vůči samici projevovat agresivním chováním a může ji i smrtelně zranit. Samice po 38-41 dnech březosti rodí obvykle 4-10 holých a bezbranných mláďat. Ta otevírají oči ve zhruba měsíci věku, matka je odstavuje ve 2 měsících, pohlavně dospívají do 2 let. V přírodě se dožívají až 6 a v lidské péči maximálně 9 let.