Olomoucká zoo se pyšní dalším přírůstkem, nyní se narodilo mládě mravenečníka

Samice Cala přivedla na svět mládě vážící téměř půl kilogramu dne 10. dubna. Od samého počátku jsme pečlivě sledovali jeho váhu, která se neustále zvyšuje. Mládě je zmenšenou kopií své matky.

Zoo Olomouc, jedno z mála chovatelů čtyřprstých mravenečníků v České a Slovenské republice, zajišťuje bezproblémový chov těchto živočichů od roku 2003, kdy sem dorazil první pár Dart a Tama. Tehdy to byli jediní jedinci tohoto druhu v českých a slovenských zoologických zahradách. Dnes se v Zoo Olomouc narodilo již 18 mláďat.

"Okamžitě po narození mládě začíná vidět a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Abychom zajistili bezproblémový chov, přesunuli jsme matku s mládětem do zázemí zoo. Dnes jsme umožnili našemu fotografovi krátkou návštěvu, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními," uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.

Chov stromových mravenečníků v lidské péči představuje určité obtíže, přestože se v přírodě běžně vyskytují. Jedním z důvodů je nedostatek termitů v jejich potravě. V zoo jsou krmeni speciální kaší, která obsahuje jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitní bezlepkové granule pro psy, minerály a vitaminy. Trávení podporuje přidání rašeliny.

Dalším faktorem, který ovlivňuje úspěšné rozmnožování mravenečníků v zajetí, je správné párování a vytvoření vhodných podmínek, které připomínají tropické pralesy. Mravenečníci denně zkonzumují až 15 tisíc mravenců a termitů. Při jídle spolknou také kameny a písek, kterými ve svém žaludku rozemelou potravu a usnadňují trávení.

Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, je přirozeným obyvatelem pralesů Jižní Ameriky. Je vybaven částečně ovíjivým ocasem, díky kterému se dokáže zavěsit za větve. Ve šplhání je mistrem svého oboru, ale také se obratně pohybuje i po zemi.

Dlouhé drápy slouží jako háky pro šplhání, avšak při pohybu po zemi mu překážejí, a proto došlapuje na klouby prstů. V případě ohrožení se postaví na zadní nohy a předníma končetinama se brání. Jejich síla je ohromná, dokáží trhat dokonce i kusy dřeva.

Mravenečníci čtyřprstí jsou aktivní především v noci a za soumraku, zatímco ve dne se ukrývají v dutinách stromů. Jejich potravu tvoří převážně mravenci a termiti, a občas si dopřejí i vyloupit hnízdo včel. Hledání mravenišť v korunách stromů by mohlo působit jako pošetilost, ale v tropických lesích si mravenci zakládají hnízda také ve větvích.

Mravenečníci se při získávání potravy opírají o svůj lepkavý jazyk, na který nalepují i části substrátu z mravenišť. Tento substrát jim pomáhá při trávení. Samice rodí jedno mládě, které následně nosí na svém hřbetě.