Žádné bílé hábity tady nechodí. Jsme prostě zavření doma, říká obyvatelka zavřeného Uničova

V zasažené oblasti, která se od pondělka ocitla v karanténě, žije celkem 24 tisíc obyvatel. Jednou z nich je i uničovská obyvatelka Hana Tellingerová, která ale hned vzkazuje, že situace ve městě není nijak vyhrocená. „Je to tady samozřejmě smutné, ale všichni už alespoň nosí roušky. Rozhodně tady nechodí žádné bílé hábity, které by nás testovaly. Jsme prostě jen zavření doma,“ popisuje Tellingerová. „Nejvíc mi chybí jít se ven projít a přijít na jiné myšlenky,“ dodává.

Nastalý volný čas si s manželem zkracují domácími pracemi. „Já jsem další den karantény využila k úklidu, umyla jsem okna, vyprala záclony. Tak, abych se nenudila. Jsme doma s manželem, který mi s úklidem pomáhá. Záclony sundá a pověsí,“ přibližuje Tellingerová svůj běžný karanténní den. Věří, že se se svými sousedy dokáže semknout a společně přečkají tento stav nouze.

„Myslím, že si lidi v této situaci nastaví nové hodnoty. Zjistí, že peníze nejsou tak důležité, protože roušku ani desinfekci si za ni nekoupí, když nejsou. Teď je důležité držet pohromadě, chránit jeden druhého a čekat, jak to všechno dopadne,“ apeluje na ostatní Hana Tellingerová. „Chovejme se k sobě tak, abychom se po skončení karantény mohli podívat navzájem do očí,“ dodává.

Ve škole se učíme elektronickou formou

Karanténní stav dopadá také na školy, které reagují alternativní výukou přes internet. „Učíme se elektronickou formou, což znamená, že nám učitelé posílají zadání a úkoly na email nebo do našich elektronických učebnic. Musíme také psát různé referáty, které jim posíláme zpět,“ říká sedmnáctiletá Jaruška, studentka uničovské průmyslovky. „Posílají nám tam také zápisy, které si máme vytisknout nebo sepsat,“ vypráví Jaruška, že zavřením školy pro ni povinnosti nekončí.

„Když se neučím, většinou trávím čas s mamkou a taťkou, kdy spolu uklízíme. Sem tam jsem taky na počítači a voláme si s kamarády nebo si čtu,“ popisuje Jaruška vynucené prázdniny na začátku jara. Právě pěkné jarní počasí bude občany v karanténě pořádně dráždit. „Velmi mi chybí procházky po venku. A taky po obchodech,“ směje se Jaruška. „Nejvíc mi ale chybí trávit čas s kamarády, se kterými jsem běžně byla venku každý den,“ posteskla si.