Ekologové chtějí lesy v Jeseníkách ponechat vlastnímu osudu, lesníci jsou proti. Důvodem je kůrovec

Podle Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy by se v chráněných územích kácet kůrovcové dřevo nemělo, protože to postrádá smysl. Platí to hlavně pro horské smrčiny. „Stejně nestíháme vše kácet," míní Kindlmann. Podle něj má les obrovskou schopnost regenerace, což se ukázalo při kůrovcové kalamitě na Šumavě. V tamních lesích, kde se kůrovcové dřevo nekácelo, se na jednom hektaru samovolně uchytilo průměrně 6 tisíc semenáčků stromů, což pro přirozenou obnovu lesa bohatě stačí. „Při zakládání lesa se jich na hektar používá 4500," podotkl Kindlmann.

Podle předsedy Společnosti přátel Jeseníků Ondřeje Bačíka by se na třetině plochy CHKO Jeseníky, kterou tvoří druhá a první zóna, mělo při boji proti kůrovci postupovat velmi citlivě. V nejcennější první zóně, která tvoří necelých deset procent CHKO Jeseníky, by pak lesníci zasahovat vůbec neměli. Platí to například pro rezervace Rejvíz a Suchý vrch. „Je třeba dát prostor přírodě," míní Bačík. V druhé ochranné zóně by správci lesů měli podle Bačíka postupovat opatrně bez holosečí a použití jedovatých chemických látek.

Podle vedoucího CHKO Jeseníky Petra Šaje by bylo nezodpovědné, aby lesníci ponechali rezervace zcela bez zásahu a umožnili kůrovci další šíření do okolních lesů. Jesenické rezervace jsou podle něj rozparcelovány na několik pásem, díky čemuž v nich vznikly i malé bezzásahové zóny. Šetrná těžba dřeva je v rezervacích prováděna na základě výjimky, kterou vydala Správa CHKO Jeseníky. Největší zásahy jsou až v třetí zóně CHKO Jeseníky, což už jsou hospodářské lesy.

Ředitel šumperského závodu státního podniku Lesy ČR Pavel Indra uvedl, že situace horských lesů v Jeseníkách díky jejich nadmořské výšce i klimatickým podmínkám zatím není z pohledu kůrovce dramatická. Hned ale dodal, že pokud se nebudou například na Rejvízu dělat preventivní lesnické zásahy, tak se tato plocha stane přestupnou stanicí kůrovce pro invazi z nižších do vyšších poloh Jeseníků. „Bude pak problém brouka zastavit," varoval. Podle Indry je třeba i v rezervacích včasně a šetrně pokácet napadené stromy či jejich malé skupiny.

Podle Kindlmanna je ale v jesenických rezervacích výskyt kůrovce mnohem menší než v okolních lesích, takže argument o šíření kůrovce z rezervací do okolí neobstojí. „Kůrovec by se šířil z místa větší hustoty do menší hustoty, nikoliv naopak," podotkl. „Většina kůrovce je v okolí rezervace. Aspoň tu rezervaci nechme být," dodal Bačík.