ROZHOVOR: Zvuk bubnu a šplouchající vody, to jsou olomoucké dračí lodě

Nejtýmovější sport na světě

Nenajdete sport, ve kterém by bylo najednou zapojeno tolik lidí, jako je tomu v dračích lodích. K naplnění lodě je potřeba 22 lidí. Je tedy důležité, aby byla celá posádka co nejlépe sehraná. I ti největší individualisté se musí podřídit týmu a své ego nechat stranou. Jakékoliv nedorozumění by mohlo mít za následek zkažený závod. V tom je asi největší kouzlo tohoto sportu.

To, že se jedná o dračí loď, poznáte podle dračí hlavy, která je umístěna na špici lodi. Dalším poznávacím znamením je buben, kterým se udává tempo. Dračí loď měří více jak 12 metrů a bez posádky váží 250 kg. K přenesení lodi se tak musí zapojit téměř celá posádka. Na lodi je 20 pádlujících závodníků, jeden kormidelník, který stojí na konci lodi a určuje směr a jeden bubeník, který udává tempo veslařům.

Miroslav Buráň je zakladatelem olomouckého klubu Haná Dragons, který je v Olomouci zatím jediným klubem dračích lodí. Byl založen před pěti lety a za tu dobu už stihli posbírat několik trofejí. Měl jsem možnost navštívit jejich trénink a okusit jaké to je projet se po řece Moravě. Po tréninku jsem Miroslava poprosil, aby mi řekl něco o tomto sportu.

Jak ses dostal k dračím lodím a jak vůbec vznikl klub Haná Dragons?
Když jsem pracoval v Praze, tak můj kolega založil pražský klub dračích lodí a já jsem se k nim po nějaké době přidal. Trénoval jsem s nimi a jezdil i závody. Na podzim pořádali festival dračích lodí v Praze a mě napadlo, že bych tam mohl vzít své vysokoškolské kamarády. Celkem se nám zadařilo a kolega mi řekl: „Mám tady starou loď z Holandska. Když si ji opravíš, tak si ji můžeš vzít do Olomouce a založit klub.“

V kolika lidech jste klub zakládali?
Bylo to složité, protože v prvním závodu co jsme jeli v Praze, byla posádka složena z mých kamarádů z vysoké školy, takže vesměs lidi z Prahy. V Olomouci jsem měl jenom hrstku nadšenců. Často jsme měli problém dostat vůbec loď na vodu, nehledě na to, že jsme ji pak unavení po tréninku museli tahat i ven. Oslovili jsme kamarády, příbuzné, kolegy v práci a tým se rozrůstal. Většina lidí už zůstala dodnes.

Kolik by se vás na tréninku sešlo, kdyby přišel celý váš tým?
Maximum je 22 lidí, ale někdy se v létě stane, že nás přijde víc. Když je venku krásné počasí, přijdou i ti co úplně pravidelně nechodí, aby si udělali žízeň. Potom to řešíme tak, že se prostřídáme.

Loni jste byli poprvé na Mistrovství světa v dračích lodích, řekni mi něco o tom
Minulý rok jsme se rozhodli, že se holky pokusí nominovat na mistrovství světa v Račicích, které bylo výjimečné v tom, že je to blízko. Když se jede mistrovství světa v Malajsii, tak je pro nás nereálné bez sponzorů zaplatit celému týmu letenky a ubytování. V čistě ženských týmech není zdaleka tak velká konkurence jako v mixech, nebo v čistě chlapských, takže jsme věděli, že holky rozhodně mají šanci se nominovat. Nejezdili jsme moc na velkých dvacítkových lodích a tím pádem jsme nesbírali body do Grand Prix. Holky jezdili v desítkových lodích (lodě na kterých jezdí 10 závodníků, bubeník a kormidelník, pozn.red.) a tím, že chyběly klukům, tak se kluci rozhodli objíždět stejné závody a taky se pokusili o nominaci, přestože věděli, že šance je malá. Ve výsledku uspěli i kluci, takže se nominovaly oba týmy. Bylo to tam opravdu super.

Bavilo by vás to i bez soutěžních závodů?
Závody jsou určitě důležité. Máme alespoň motivaci trénovat. Bez závodů by to sice bylo taky hezké, udělali bychom si žízeň a pobavili se, ale asi by časem odpadlo dost lidí a nefungovalo to.

Proč sis vybral právě dračí lodě?
Ve sportu jsem spíše sólista a tradiční týmové sporty moc nevyhledávám. Na kolektivních sportech mi nejvíc vadí, že když přijde neúspěch, tak se to vyčítá jedinci. Když někdo nedá gól nebo ho naopak nechytí, tak mu to všichni vyčtou. Tohle je věc, která se na dračích lodích nemůže stát. Tam se nikdy nestane, že někdo řekne: „prohráli jsme, protože jsi špatně pádloval“. U dračích lodí záleží na celém týmu jako na celku.

Jak u vás začíná trénovat nováček? Musí si něco nacvičit na suchu?
Pokud máme místo na lodi, tak jde hned na loď. Techniku pádlování ale samozřejmě vysvětlíme ještě i na břehu. Na lodi mu pak řekneme, co dělá špatně a jak techniku zlepšit.

A co všechno potřebuje člověk, který se k vám chce přidat?
V podstatě vůbec nic. Stačí si vzít triko a kraťasy. My mu dáme pádlo, vysvětlíme techniku a vyzkouší si, jestli ho to baví. První tři tréninky jsou u nás zdarma. Po tom třetím tréninku by už měl dotyčný vědět, zda mu to vyhovuje a chtěl by pokračovat. Následně se člověk může buďto stát členem klubu nebo může chodit jenom na tréninky.

Jak velká je pravděpodobnost, že se loď převrátí?
Stává se to zcela výjimečně. Spíše v závodech na dlouhých tratích, kde jsou zařazené otočky. V závodě se samozřejmě i otočky jedou naplno, rozhodně se do nich nikterak nezpomaluje. Nezřídka se také stane, že se v zatáčce potkají dvě lodě a pak už do maléru není daleko. Nicméně pokud už na potopení dojde, tak proces potápění je zpravidla celkem pomalý.

A kolikrát jsi zažil převrácení lodi konkrétně ty sám?
Já ani jednou.

Trénuješ i přes zimu?
Určitě je dobré udržet si kondici i přes zimu. Snažíme se trénovat i v zimě. Už třetím rokem chodíme na kruhové tréninky, které obsahují kondiční i silovou část. Vedle toho samozřejmě běh, lyžování, běžky – cokoliv, co nás udrží nejdál od válení se na pohovce.

Fungují v dračích lodích i mládežnické kluby?
Začínají se objevovat, ale jedná se jenom o jednorázové akce. Hlavně díky tomu, že je to rodinný sport. Někdy jedou manželka, manžel a vezmou i děti. Udělají si výlet i s piknikem. Tím, že se přidával větší počet dětí, tak někoho napadlo udělat i dětské týmy. Ale nevím o tom, že by někde profesionálně trénovali. Samozřejmě funguje juniorská reprezentace, ale na klubové úrovni mládež není.

Jsou na lodi nějaké specifické pozice závodníků?
Důležitá pozice na lodi jsou například háčci. To jsou dva přední závodníci na lodi, kteří udávají tempo. Spousta lidí si myslí, že tempo udává bubenice, ale ono to tak není. Bubenice naopak bubnuje podle těch dvou, co jsou vepředu. Háčci by měli být nejzkušenější a měli by být schopni udržet tempo. Neměli by se splašit ani být pomalí. Zároveň by měli dobře znát posádku, aby věděli, co si můžou dovolit. Zkušenější závodníci si sedají většinou dopředu, ale zároveň to musí být vyvážené. Kdybychom posadili čtyři devadesátikilové chlapy dopředu, tak se nám předek lodě potopí. Nováčci se zase dávají dozadu, protože když vypadnou z tempa, tak by mohli rozhodit celou loď.

Dnes na tréninku jsi byl kormidelník. Je to tvá obvyklá pozice nebo se střídáte?
V týmu nemáme moc kormidelníků. Kormidlovat loď umí sice více lidí, ale minimálně jeden člověk na lodi musí mít zkoušky a dnes jsem byl právě jediný co je má.

Co jsou zkoušky? Řidičák na loď?
Zkouška vůdce malého plavidla. Je to stejná zkouška jako na všechny malé lodě. Ano je to v podstatě takový řidičák na loď.

Jak je to s bubeníkem? Musí být stálý nebo se střídají?
Je lepší, když je stálý. Po nějaké době má s posádkou domluvené signály. Komunikuje s háčky a říká jim, jak na tom jsme. Hlavní úlohou je taky povzbuzení. Musí umět i křičet. Někdy jsou to neuvěřitelné výkony.

Jakou životnost má dračí loď?
Záleží hodně na tom, jak se o loď staráš. My například máme pravidlo, že jednou týdně pokaždé loď umyjeme a schováváme ji pod plachtu, aby byla chráněná. Dřevěná část lodi postupem času trpí, ale plastový korpus by měl vydržet hodně, pokud s lodí nejezdíte po kamenech. Když jsme začínali, tak jsme měli dvacet let starou loď a byla v pořádku.

Nemáte v plánu koupit si desítkovou loď?
Uvažovali jsme o tom, ale momentálně chceme jezdit spíše s dvacítkovou lodí. Zjistili jsme, že na desítkové lodě je zapotřebí úplně jiná technika, navíc půlení posádky nemusí udělat dobrotu v týmu. Myslím si, že by nebyla šťastná volba, kdybychom jezdili oboje. Nejlepší je zaměřit se na jednu loď. Navíc lodě stojí poměrně dost peněz, a když jsme si spočítali, kolikrát za rok bychom ji vytáhli, tak jsme zjistili, že využití by bylo sporadické, takže v současné chvíli malou loď nepovažujeme za dobrou investici. Třeba časem.

Snažíš se sledovat dračí lodě v televizi nebo sledujete s týmem některé závody, abyste se v něčem zlepšili?
V televizi toho moc není. Pokud jsou dračí lodě v televizi, tak je to český pohár. Samozřejmě nás zajímají závody v Číně, kde je úplně jiná technika pádlování. Takže víc než v televizi sledujeme různá videa na internetu a pozorujeme, jak jezdí ostatní posádky.

Máš nějaký sen, který by sis chtěl v dračích lodích splnit?
Rád bych si zajel nějaký závod v zahraničí, ale bez sponzorů to nepřipadá v úvahu.

Pokud vás dračí lodě zaujali a chtěli byste si tento sport vyzkoušet, tak stačí přijít na některý trénink klubu Haná Dragons. Celý tým vás rád přivítá.

Kdyby se vám nechtělo na loď a chtěli byste se zúčastnit pouze jako divák, tak mám pro vás tip jak si zpříjemnit srpnovou sobotu 13. srpna se v Olomouci poprvé pojedou závody v dračích lodích.

Čtěte více:

• V Olomouci se utkají špičky světového parkuru
• Většinu svého času trávím hlavou dolů jako netopýr, říká olomoucká lektorka pole dance Míša Páťalová
• Ragby momentálně zažívá velký boom, pochvaluje si ředitel olomouckého klubu Vladimír Smička