sobota 23. listopadu 2024
Klement
středa, 31. srpna 2016, 09:39
Simone Biles ze Spojených států amerických se stala jednou z nejúspěšnějších sportovkyň na olympijských hrách v Rio de Janeiru, svými výkony vyrovnala československou gymnastku Věra Čáslavská. Ukázala, že gymnastika stále posouvá své limity a rostou nové legendy tohoto sportu. Stejně, jako jí byla právě Čáslavská.
Ale sport není jen o fyzických výkonech. Pokud se chcete stát legendou, nestačí vám k tomu pouze nejlepší známky od rozhodčích za výbornou sestavu na kladině nebo kruzích. Legendy nikdy netvoří jenom sportovní výsledky, ale také zásah společnosti svým přístupem a chováním. A v tomhle patřila Věra Čáslavská na absolutní vrchol. Za každou cenu se snažila pomáhat, motivovat a hlavně inspirovat. V roce 1964 na olympijských hrách v Tokiu okouzlila snad všechny a stala se v následujících letech propagátorkou vzájemných vztahů. Za šíření dobrého jména naší země dokonce získala cenu.
Postavila se také proti okupaci Československa. Když v Mexiku na olympiádě při vyhlášení výsledků zněla sovětská hymna a stoupala vlajka vzhůru, odvrátila od ní pohled. Podepsala rovněž manifest Dva tisíce slov, který byl pro komunistický režim jako rudý hadr na býka. Trest za odpor proto musel přijít. Jednu dobu dokonce musela dělat uklízečku. I tak se třeba minulý režim choval k těm, kteří mu nešli přímo na ruku, ale přesto jeho jméno reprezentovali za československými hranicemi.
Přestože bojovala delší dobu s rakovinou slinivky, věnovala veškeré úsilí na podporu rostoucích českých hvězd. A to nejen v gymnastice, ale také v jiných sportech. Motivovala všechny olympioniky a dodávala jim potřebnou sílu. Vždyť dost možná právě díky ní biker Kulhavý získal zlato v Londýně, protože mu Čáslavská dodávala energii v posledním stoupání před samotným finišem. Ne nadarmo ji předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval přemlouval, ale vyrazila i do Ria.
Sečteno, podtrženo... Ať už se o sportovcích mluví jako o legendách, Věra Čáslavská je jednou z mála, ke které tohle slovo stoprocentně patří. Rvala se do posledního dechu se zákeřnou nemocí, inspirovala všechny kolem a přesto kolem sebe měla neskutečnou auru plnou pozitivní energie. „Řeknete si, že rakovina je nejhorší, co může být. Ale tsunami je horší,“ řekla v jednom z dřívějších rozhovorů pro MF Dnes.
Tady jsou obyčejná slova chvály málo. Tady je opravdu na místě říct, že legendy odcházejí...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
