pondělí, 25. září 2017, 18:00
Nejvyšší tuzemská fotbalová soutěž bude za sebou mít pomalu svou první třetinu a bookmakeři zatím mohou své předsezónní tipy házet do koše. Překvapení v tabulce je více, ale ze všeho vyčnívá prozatímní druhé místo olomoucké Sigmy. Ta je oproti tápání v úvodech posledních sezón k nepoznání. Trenér Václav Jílek týmu postaveném na vlastní líhni vtiskl jasnou tvář, kterou Olomouc v posledních sezónách postrádala. Jediné, co postrádá nyní, jsou fanoušci.
Když si Sigma na jaře ve Znojmě zajistila s předstihem návrat do první ligy, těžko šlo odhadovat, jak se mezi českou elitu začlení. Po zkušenosti z před dvou let, kdy se Olomouc vracela z druhé ligy poprvé a, upřímně, moc věcí se nedařilo, nechtěl nikdo dělat žádné odvážné predikce. A že by se od té doby hanácký celek nějak výrazně proměnil – rozumějte fasádou domu, kterou jsou jména hráčů – to ne.
Vezmeme to odzadu. Buchta, Radakovič, Vepřek, Zahradníček, Houska, Plšek, Falta, Chorý. Ti všichni, momentálně členové základní sestavy, byli už dva roky zpět členy kádru. K nim přidejte například současné náhradníky Martina Hálu a Pavla Moulise. Někteří z nich hráli předloni méně, jiní více, ale zkrátka byli v olomouckém „áčku“.
Další stavební kameny současné euforie Olomouce Jemelka s Kalvachem byli tehdy „na cestě“ z olomoucké mládeže. Momentálně se o nich dá mluvit jako o železných mužích Jílkovy sestavy, protože oba odehráli 720 minut. Liga má za sebou osm kol, z čehož je patrné, že na hřišti nechyběli ani minutu.
Uvnitř toho pomyslného domu, jehož fasáda se za poslední období tolik nezměnila, se ale teď dějí oproti dřívějšku úplně jiné věci. Rozbité plotny se chopil Václav Jílek a byť mu to chvilku trvalo, tak nakonec vše zprovoznil téměř k dokonalosti.
Právě to, že olomoucký lodivod staví tým na hráčích, kteří tvoří kostru týmu již několik let, se s přibývajícím časem ukazuje jako největší úspěch. Zkrátka všichni spolu hrají dlouho, většinou už od mládežnických kategorií, což s sebou přináší herní návyky, které se v poslední době, zdá se, jen a jen zdokonalují.
Už teď, po osmi kolech, má Sigma o dva body více než tomu bylo za celou předloňskou podzimní část. Utkání proti Dukle vyšlo olomoucké partě na výbornou a po jednoznačné výhře 3:0 se nachází na druhé příčce. A pražská „S“, tolik lačnící po Lize mistrů, kvůli které v létě vysázeli mnoho desítek miliónů korun, tak musí z Range Roveru koukat, jak jim zatím ujíždí velmi funkční trabant. Vůbec nechci tímto legendárním německým automobilem Sigmu zesměšňovat, ale právě při pohledu na soupisky a finanční možnosti týmů z hlavního města a celku Olomouce se toto přirovnání nabízí.
Sigma tak momentálně demonstruje, že i ve světě velkých peněz se dá s málem a potřebnou dávkou rozumu uspět.
Čísla jsou jasná. Osm zápasů, pět výher, dvě remízy, jen jedna prohra na hřišti plzeňského lídra, šestnáct vstřelených gólů. To vše stačí na skvělé druhé místo.
„Ti kluci už jsou dlouho spolu a to se teď projevuje v samotných utkáním. Ví o sobě, což momentálně v každém zápase prokazují a s narůstajícím počtem utkání jim narůstá také sebevědomí. Na hřišti je to vidět,“ zhodnotil ofenzivní sílu Sigmy obránce Ondřej Kušnír, který v dresu Dukly formu Hanáků pocítil o víkendu více než dost.
Napříč sociálními sitěmi a sportovními weby se to hemží uznáním, chválou a sympatiemi pro to, co zatím Sigma Olomouc předvádí. Po několika letech, kdy se v první lize Olomoučtí trápili a ve druhé lize i přes úspěšné výsledky pak museli litovat toho, že zbytečně strávili rok jen ve Fotbalové národní lize, teď prožívají něco jako pohádku.
Kaňka by se ovšem na olomouckém skvělém startu našla. Svěřenci kouče Jílka předvádí opravdu atraktivní fotbal plný útočných akcí po křídlech, které jsou podporované beky a ihned po ztrátě míče aplikují Hanáci účinný presink v několika hráčích. Vše - a to je hlavní - podpořeno bodovým ziskem. Takový start v historii samostatné ligy nikdo na Andrově stadionu nepamatuje. A diváci? Poté, co přišla na Slavii velmi slušná návštěva a Hanáci v tomto utkání proti obhájci titulu získali bod, v následujícím střetnutí proti Karviné dali pět gólů, tak v sobotnímu zápasu proti Dukle přihlíželo jen 3 657 diváků.
Je potřeba tuto bolístku vyléčit. Přitom zrovna poslední zápas byla v podání Olomouce jedna velká show na velmi vysoké úrovni. Je to klišé, ale zároveň velká pravda - na stadion by se mělo chodit zapomenout své všední starosti a užít si devadesát minut zábavy. Tu příchozím lidem v sobotu hráči Sigmy nabídli a nezbývá nic jiného, než své nadstandardní výkony opakovat co nejčastěji. Pak by už většina sedaček olomouckého stánku nemusela čekat na svého „zákazníka“...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.