úterý, 8. března 2016, 13:08
Cyklistické putování po Ladakhu, nejodlehlejší a nejpustější části Indie. Přejezd pětitisícových horských sedel, údolím divoké řeky Indus a Shyok. Přes vysokohorské pouště a dál kolem slaných jezer až na druhou stranu Himálají. Poznávání ladacké a tibetské kultury i prostých lidí, žijících takřka na konci světa. Jednoduše parádní jízda mezi nebem a zemí...
Vaše přednáška je jednou ze zajímavých akcí letošního Festivalu ProTibet? Těšíte se?
Těším se samozřejmě velmi, neboť návratem z cesty pro mě cesta samotná ještě nekončí. Formou vyprávění si dálky stále připomínám a ve vzpomínkách se vracím se ke zvláštním místům a událostem. Takže teprve sdílením těchto zážitků s posluchači, se cesta postupně uzavírá. A pak může samozřejmě začít další.
Na co konkrétně se můžeme v rámci přednášky Ladakh – Na kole mezi nebem a zemí těšit?
Věřím, že se mi při pěti návštěvách Ladakhu podařilo nastřádat něco zajímavých fotoúlovků či příběhů. Mám tu čest vracet se do této bohulibé země coby průvodce českých cyklistů. Uvidíme, jaké na našince putující Ladakhem čekají neuvěřitelné krásy, ale i nástrahy. Bude to takový cyklo vandr po tibetských klášterech a horách. Zkusíme si alespoň na chvilku tvrdý, ale svobodný život nomádů.
Jak probíhaly přípravy na výpravu po Ladakhu?
Vlastně nebylo třeba žádné speciální přípravy. Pro zdárnou „aklimatizaci“ je hlavně nezbytné přijet s otevřenou myslí a pak to jde samo. Zkuste se připravit třeba na řídký vzduch, naprosto odlišné životní tempo nebo absenci jakéhokoliv řádu a pravidel. Na podobné odlišnosti nejsou našinci poprvé nikdy dost připraveni.
Festival ProTibet pomáhá vzbudit v lidech zájem o tibetskou komunitu? Byl jste někdy osobně v Tibetu
V Tibetu jsem nikdy nebyl. Pouze v sousedním Ladakhu, zvaném též Malý Tibet. Tady jsem však měl tu čest setkat se s tibetskými uprchlíky a nahlédnout do jejich života ve vyhnanství. Mohli jsme zde také zažít atmosféru živoucích tibetských klášterů nebo se podivit odlišnému přístupu západního a místního zdravotnictví v tibetské nemocnici.
Výtěžek letošního ročníku poputuje k tibetským seniorům. Má smysl podle Vás podporovat seniory?
Určitě ano. Podpořit by samozřejmě potřebovali i mladí Tibeťané, ať už v Tibetu či ve vyhnanství, neboť jejich vyhlídky na slušnou práci nebo studium nejsou zrovna velké.
Připravujete další cyklistickou výpravu?
Samozřejmě ano. Po loňském vandru kyrgyzským Tian Shanem, chystám letos pokračování ve stejném duchu, tentokrát po horách Malého Kavkazu v Gruzii. A až se vrátím, tak už se už jistě usadím. Kdepak, to byl jen takový šprým na závěrJ.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.