V naší mlékárně sázíme především na kvalitu, říká předseda ZD Senice na Hané Jaroslav Navrátil

Pane Navrátile, jak dlouho už vlastně funguje mlékárna? Co vás vedlo k tomu mlékárnu založit?
Mlékárna pod družstvem funguje už pět let. Otcem myšlenky vybudování minimlékárny jsem nebyl já, ale tehdejší ekonom a místopředseda družstva Ing. Antonín Hlavinka. Pan Hlavinka řídil výstavbu a zprovoznění minimlékárny. Dnes si již užívá důchodu a řízení provozu převzali další osoby. Dnes mlékárnu řídí Ing. Sylva Procházková.

Jak vypadal trh s mléčnými výrobky v době, kdy jste mlékárnu zakládali?
V té době člověk neměl ještě moc možností, jak sehnat kvalitní mlékárenský výrobek. Chodil v obchodě kolem regálů s mlékem či jogurty a bylo jen velmi málo výrobků, které nějak vyčnívaly svou kvalitou. V tom jsme viděli jistý potenciál, a zároveň jsme věděli, že dokážeme zákazníkovi poskytnout něco, co v té době mezi všemi těmi jogurty a mléky vesměs postrádal – kvalitu.

V čem jste měli jistotu, že uspějete?
V podstatě jsme se chtěli vrátit k postupům výroby, které kdysi uplatňovali naši předkové. Ti totiž vyráběli kvalitní mléčné výrobky. V kombinaci s moderními stroji, kdy jsme schopni vyrobit těch výrobků více, a s recepty našich předků, jsme si byli jisti, že naše výrobky budou kvalitní.

Kvalita je jedna věc, ale co cena? Museli jste lidi učit, že za kvalitu se také musí více zaplatit?
To víte že ano. Lidé se ale v posledních letech sami naučili vyhledávat kvalitnější výrobky. Je to jednoduché – kdo jednou ochutná kvalitní poctivé čerstvé mléko, jen těžko může říci, že chutná stejně, jako například polotučné trvanlivé mléko, a je vlastně jedno, jaká je to značka. Ta chuť je prostě úplně jiná.

Jak vypadaly začátky mlékárny?
Prvně jsme si museli říct, co vlastně budeme vyrábět. Vybrali jsme základní druhy jogurtů, zpracovali jsme pro ně recepturu a postup, zajistili stroje a lidi a začali je vyrábět. Teď to zní samozřejmě jednoduše, ale stálo za tím mnoho a mnoho práce. Nicméně, známka kvality těch jogurtů byla ta, že když se v nádobě otočil dnem vzhůru, zůstal tam a nevytekl. Tak se ostatně pozná kvalitní jogurt doteď.

Jste přece jen malá mlékárna, jak si konkurujete s mlékárenskými giganty typu Olma a podobně?
Samozřejmě jim nemůžeme konkurovat kvantitou ani cenou, ale můžeme si konkurovat v kvalitě, a dokonce je v tomto ohledu i předčít. Tím, že nemusíme vyrábět tisíce a tisíce výrobků, můžeme si dát na tom menším množství opravdu záležet. Je pravda, že náš výrobek bude vždy o něco dražší, ale znovu říkám – lidé už si zvykli si za opravdu chutný a zdravý jogurt pár korun připlatit.

Při prohlídce podnikové prodejny jsem si všiml, že máte jogurty ve skle…
Ano, to je zase důraz na tu kvalitu a na nějakou ohleduplnost vůči životnímu prostředí. Sklo je lépe recyklovatelné než plasty, kterými jsme zahlceni. A koneckonců, jogurt ve skle i lépe vypadá. (smích)

Myslíte si, že jste svými výrobky napomohli tomu, aby se lidé naučili kupovat kvalitnější mléčné potraviny?
Určitě ano, a nejen my. V obecné rovině jsem velmi rád, že ten trend na trhu je obdobný. Lidé už si začínají vybírat, není jim jedno, jaký výrobek koupí. Vezměte si – když dojedete do Rakouska, skoro všude si můžete dát Bergkäse, sýr z hor. Tam ale platí, co Berg, to Käse. Česky řečeno sýr z každého kopce má svou osobitou chuť. Když ochutnáte tuto pochoutkuv Tyrolech a pak v Korutanech, ten rozdíl v chuti tam poznáte a chuť je vždy vynikající. Jsem rád, že lidé podobně začali rozlišovat i mléčné výrobky u nás. Když se dnes zeptáte člověka v obchodě, jaký je jeho oblíbený jogurt nebo mléko, většinou má jasno.

Považujete za důležité účast na různých jarmarcích či farmářských trzích?
Určitě. Je to dobré jednak pro to, že je mlékárna vidět, jednak také proto, že lidé mohou ochutnat. Máme i zákazníky, kteří nás na jarmarcích v městech cíleně vyhledávají a vždy si od nás kupují to, co jim chutná.

Jak dlouho se ladí receptura například takového jogurtu?
Jak už jsem řekl, na začátku jsou léty prověřené receptury, podle kterých vznikaly mléčné výrobky za našich předků. Pak se samozřejmě zkouší, ochutnává a ladí se jeho chuť. Nikdy bychom si ale nedovolili do výroby pustit jogurt, o kterém bychom nebyli bytostně přesvědčeni, že bude lidem chutnat. V malé mlékárně, jako jsme my, si nemůžeme dovolit dělat věci napůl.

Mluvíte o relativně malé mlékárně. O kolika výrobcích a počtu se tu bavíme? Kolik toho dokážete vyrobit?
Na to, jaká jsme mlékárna, si dovolím tvrdit, že máme velmi široký sortiment, od jogurtů, přes tvaroh až po pomazánky. Všechny mléčné výrobky mají certifikát s ochrannou známkou "HANÁ regionální produkt", jež garantuje jedinečnost a původ výrobku. Velice si vážíme také ocenění "Regionální potravina, které uděluje Ministerstvo zemědělství a Výrobek Olomouckého kraje, které uděluje krajská agrární komora pod záštitou Olomouckého kraje" u několika produktů. Týdně navezeme z kravína cca 5000 litrů mléka, z toho je 3000 litrů určeno do výroby a zbylé litry jdou na rozvoz do škol a vývařoven v podobě pasterovaného mléka.

Kde všude můžou lidé vaše výrobky koupit?
Dodáváme do regionálních prodejen, naše výrobky ale zavážíme třeba i do Brna. Zde v Náměšti na Hané máme i svou podnikovou prodejnu, kde si můžou přijet nakoupit jak místní, tak i přespolní zákazníci. Kompletní nabídku našich výrobků pak najdou na webových stránkách nebo na Facebooku.