Před mikrofonem mám stále trému, říká Marek Berger, programový ředitel Radia Haná

Marek Berger se o hudbu zajímal už od šesti let, kdy začal hrát na housle. V pubertě na ně sice zanevřel, ale s hudbou neskončil. Ve dvanácti pouštěl písničky v přestávkách na fotbalových utkáních a po vojně, kde strávil tři měsíce a tři dny, vystřídal několik brigád a prací v rádiích. „Na vojně mě to nebavilo, měl jsem pocit, jakoby mi tam utíkal čas a byla to nuda,“ říká, ale naštěstí mu zjistili sennou rýmu a tak mohl jít domů. Až nakonec před deseti lety zakotvil v Radiu Haná, kde pracuje jako ředitel programu. Díky němu a jeho týmu je rádio nejposlouchanějším v kraji a týdně má přes 124 tisíc posluchačů. Další funkci ředitele, tentokrát výkonného, zastává v agentuře Forsberg, která pořádá firemní eventy a kulturní i společenské akce.

Heslo rádia i agentury je Baví nás bavit Vás, ale najdete si sám čas na zábavu?
Zrovna nedávno jsem se o tom bavil se svým známým, že v soukromí už vlastně nejsme společensky moc naladěni. Občas je nám vyčítáno, že sice jsme ve společnosti, ale nebavíme. Když se ale zapne mikrofon, musí člověk ze sebe dostat to nejlepší, ať už je unavený, bolí ho hlava, zuby nebo cokoliv jiného.

Dostanete se, jako programový ředitel, často za mikrofon?
Párkrát do měsíce vysílám v rádiu. Baví mě to, ale dělám to i kvůli tomu, když něco konkrétního po moderátorech chci, tak abych věděl, jestli je to proveditelné. Ona ta představa z kanceláře je někdy trochu jiná než realita. Říká se tomu technika "sedni si na židli druhého". Jednou za dva za tři měsíce si zahraji ještě v klubu nebo moderuji nějakou akci. Líbí se mi, že na takových akcích má člověk hned zpětnou vazbu. Když v rádiu řeknete fór, maximálně se tomu zasmějete sám.

Máte svůj moderátorský sen? Třeba něco v televizi?
Už se mi splnilo to, že celkově moderuji. Nemyslím si, že bych měl úplně televizní obličej. Líbí se mi, že to studia můžu přijít skoro v pyžamu, rozcuchaný a neupravený. Zapne se mikrofon a já pracuji jenom se svým hlasem. Pořád mám ale zdravou trému. Je to zvláštní pocit, když si představíte, že na druhé straně je sto tisíc lidí. Je to jako bych stál uprostřed stadionu, posluchači jsou zticha a čekají, co řeknete. Buď vás vypískají nebo vám zatleskají. Zajímavé je, že to i po tak dlouhé době se cítím stejně. Není to rutina a nikdy nebude. Proto mě to baví.

Jaké byly začátky agentury Forsberg?
Asi dva nebo tři roky poté, co jsem přišel do Radia Haná, jsme si s Davidem Foretníkem říkali, že by bylo dobré něco takového k rádiu přidat. V menší míře akce pořádali už před mým příchodem, ale pořádně se to rozjelo až s vznikem agentury. Měli jsme moderátory, základní techniku, kterou jsme dále rozšířili a mohli jsme začít. Byl to takový můj nesplněný sen, David mě podpořil a dal mi zelenou, že to můžeme uskutečnit.

Odkud vlastně vznikl název Forsberg?
Je to zajímavý název, který mnoho lidí nechápe. Vlastně je to ale to nejjednodušší, co existuje. Spojení dvou příjmení: FOR jako Foretník s BERG jako Berger. Nic lepšího nás v tu dobu nenapadlo, ale název pro nás nebyl zase tak důležitý. Důležité bylo agenturu rozjet. Tím, že nás práce baví a nelpěli jsme na tom, že ji budeme dělat na sílu, tak se rozvíjíme velmi dobře.

David Foretník je zároveň také ředitelem celého rádia, snažíte se tyto dvě společnosti držet od sebe nebo už je spojení natolik zakotvené v podvědomí klientů?
Jde to ruku v ruce, rádio Haná má za dvacet pět let natolik vybudouvanou značku, že to samozřejmě hodně pomáhá. Forsberg je značka pod firmou Intertrade Moravia, což je dceřinná společnost Rádia Haná. Práce nás baví a naši klienti si toho všímají, že to děláme jinak. Myslím si, že rádio má natolik výraznou sílu značky, že naopak pomáhá a otevírá dveře. Ale nejde nám o to, abychom měli za rok nová auta a domy, spíš nás práce baví a klienti si toho všimnou. 

Jaké typy akcí pořádáte nebo se pořadatelsky podílíte?
Nejvíce asi společenské akce jako je Olomoucký ples v NH Hotelu. Každý rok si chceme ještě přidat ples ve větším okresním městě. Máme za sebou Uničov a Šumperk, ale nekončíme. Děláme vlastní projekty jako je Pálení čarodějnic, Latino festival, Slavnosti vína a pak pořádáme nebo se podílíme produkčně na spoustě městských projektů, jako například Ceny města Olomouce. Moderujeme pro Olomoucký kraj a pro další státní instituce, pak diskotéky nebo firemní akce, dny otevřených dveří, vánoční večírky, výročí nebo další oslavy.

Co všechno jste schopni zařídit?
Zpočátku jsme zajišťovali pouze moderátora, pak aparaturu, pódium. Začalo se to nabalovat a je to jako kostečky z lega. Ukážeme klientovi co všechno jde a podle rozpočtu, vize, přání zajistíme kompletní akci od moderátora, záboru, zvukaře, hvězdu večera, kapelu, catering i zdravotní službu a další.

Co byla pro vás nejzajímavější věc, kterou jste pořádali?
Řekl bych, že Olomoucký ples, protože vznikl ku příležitosti oslav dvacátých narozenin rádia. NH Hotel byl tenkrát nový a v tu chvíli jsme si společně plácli, že bychom mohli uspořádat něco, co tady ještě nebylo. Ve finále je z toho společenský večer, který napříč regionem nemá obdoby. Do krajského města zveme zahraniční interprety, je to společenská událost o které se hodně mluví. Teď už víme, že to funguje, ale předtím to bylo velké sousto, u kterého jsme nevěděli, jak bude chutnat.

Jak probíhá navázání spolupráce s klienty?
Vždycky na začátku si řekneme, jestli to má vůbec smysl. Jestli do toho chceme jít, jestli se nám spolu dobře mluví. Když to tak není, víme, že spolupráce prostě smysl nemá. Nikdy to nelámeme přes koleno. Musíme si sednout navzájem.

Máte určitou základnu zpěváků, interpretů, se kterými často spolupracujete?
Spíše je to dáno tím, kdo je trendy. Záleží jestli interpret zrovna vydal desku, často se hraje v rádiích, je oblíbený. Pak je ze strany klienta žádaný. Na druhou stranu ale víme, že někteří umělci sice odpracují dobrou práci na pódiu, ale už zase nejsou ochotni se potkat s klientem v zákulisí nebo se mu podepsat. Společensky to prostě nezvládají a to je také rozhodující. Klient si sice zaplatí hromadu peněz, ale zpěvák mu pak třeba ani nepodá ruku. Naše servisní činnost spočívá i v tom, že dokážeme říct, kdo je jaký člověk a jak se chová, aby s klientem i poseděl a udělal něco navíc. Což je nyní příklad Marka Ztraceného a Olgy Lounové, kteří letos vystupovali na plese v Šumperku a Uničově. Jsou oba fajn lidi, zůstanou dvě hodiny po akci, fotí se s návštěvníky, baví se s nimi a jsou součástí večera. Navštivte jednu z našich akcí, například Pálení čarodějnic nebo Latino festival, a uvidíte sami.