středa, 2. listopadu 2016, 15:28
Vydatná snídaně? Příjemná tečka po dobrém obědě? Nebo jen neodolatelná chuť zakousnout se do něčeho sladkého? Všechny tyto potřeby vám může pomoct splnit Koblihárna na Riegrově ulici v Olomouci.
Když se člověk prochází Riegrovkou, zaznamená spoustu příležitostí, kde může něco zakousnout. Kebab, pizza, pokud je chuť, tak na normální meníčko do hospody. Jeden nenápadný obchůdek ale nabízí i trochu jinou příležitost zaplnit žaludek. Olomoučtí příznivci známé frančízy Daniel’s Donuts už jistě tuší, že jsem si zamířil zpestřit svou denní stravu do Koblihárny.
Nenápadná prodejna funguje už rok, ale přitom je velmi snadné ji přehlédnout. „Je pravda, že naše propagace by chtěla trochu vylepšit,“ svěřila se zaměstnankyně Koblihárny Markéta Vojtková. „Spousta olomouckých studentů o nás vůbec neví, přitom to je široká klientela, kterou bychom potřebovali přilákat.“ A opravdu, když přede mě položí obrovskou koblihu, tak si říkám, že některým lidem by taková porce stačila jako regulérní oběd!
Vzhledem k široké nabídce nejrůznějších polev a příchutí pro mě byl docela problém si vybrat. Nakonec u mě vyhrála přitažlivě vyhlížející kobliha s čokoládovou polevou a kousky banánu. Navíc jsem měl možnost ochutnat i minikoblížky, které Koblihárna nedávno přidala do svého sortimentu. V kombinaci s chutnou kávou jsem si tak dopřál výživnou pozdní snídani, která byla ve všech ohledech uspokojivá. Jen lidem, kteří si sladí kafe, bych doporučoval, aby svou pravidelnou dávku cukru vynechali. Kobliha jim ji totiž dodá v míře více než vrchovaté.
Příjemné, byť trochu stísněné prostředí obchodu podniku také prospívá. Zatímco jsem si vychutnával svoji porci, dostavily se dvě zákaznice, které byly nadšeny z možnosti uvelebit se přímo ve výloze obchodu. „Tady bych dokázala strávit celý den!“ poznamenala jedna z nich. K objednané kávě navíc dostali každá minikoblížek zdarma, což jejich nadšení jen podpořilo.
Když jsem dojedl, dozvěděl jsem se ještě něco málo o fungování Koblihárny. „Koblihy pečeme každé ráno čerstvé,“ pověděla mi slečna Vojtková. „Kromě předpřipravených vzorů mají zákazníci možnost vytvořit si kompletně vlastní koblihu, vybrat si polevy a jejich kombinace podle své chuti.“ Kdo se tedy nechce zbytečně přeslazovat, může polevu úplně vynechat, dopřát si jen skořici, cukr, zkrátka přesně podle svých představ.
Z Koblihárny jsem nakonec vyšel úspěšně najezený, díky příležitosti odnést si něco s sebou i s další koblihou v batohu. Na horší časy. Až tedy půjdete po Riegrově ulici a budete si říkat, že byste si dali něco sladkého, nebojte se zamířit do nenápadného krámku s koblihami za výlohou. Dovolím si tvrdit, že z něj nebudete odcházet zklamaní.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.